Přístav zklamání

Děj je zajímavý, ale ve zpracování mi chybělo něco, kvůli čemu bych řekla “wau, ta je skvělá.” Více v recenzi.

Děj se odehrává ve 20. letech 20. století. Jaroslav a Anežka Lenzovi jsou v sanatoriu, kde se skrývají. Díky Heinrichu Streeckovi se dostávají pryč v domění, že budou žít lepší život. Ale brzy zjistí, že se ocitli ve zlaté kleci a vlastně si vůbec nepomohli. Nejen všichni zmínění se účastni jednoho dýchánku na lodi v Barceloně, kde jsou i delegáti z různých zemí. Všichni touží po jednom - mít svůj vlastní prostor na plánovaném veletrhu. Jenže dojde k nešťastné události, kdy přepadne muž přes palubu. A jelikož se v těsné blízkosti nachází Jaroslav, někteří si myslí, že ví víc, než říká. Ocitne se tak v hledáčku tajných služeb. Vyšetřovatelé uzavřeli případ na lodi jako nešťastnou náhodu. Některým se nezdá, že by to tak bylo a snaží se přijít na to, co se na lodi doopravdy stalo. Dostáváme se tak nejen k československému diplomatovi, ale také obyčejnému námořníkovi. V tu samou dobu dojde také k ochlazení vztahu mezi Jaroslavem a Anežkou. O to hůř oba celou situaci snáší. Neví, co s nimi bude, necítí se dobře a netuší, jak dál. Navíc zjistili, že nemůžou nikomu věřit, pokud chtějí opustit stávající život a vést jen ten úplně normální. Kniha ukazuje na to, že mnohým nebylo cizí využívat různých protislužeb, obchodů nebo úplatků. Každému šlo především o sebe a svůj prospěch - alespoň tak to na mě působilo. A dost často pak byli mnozí zklamáni, jak se situace vyvinula. Děj je zamotaný, zajímavě se vyvíjí a především ke konci nabízí překvapivé scény. Detektivní linka mě bavila, stejně jako nahlédnutí do osobního života a problémů Jaroslava a Anežky. Ve zpracování mi ale chybělo něco, kvůli čemu bych řekla “wau, ta je skvělá”. Z tohoto důvodu vnímám knihu jako průměrnou, která nevybočuje ničím speciálním. A taky jsem z anotace nepochopila, že tato kniha navazuje na předchozí autorovu, alespoň co se týká Jaroslava a Anežky. I tak si ale myslím, že se najde mnoho spokojených čtenářů.