Přirozená linie ženského těla

Kniha mi strukturou i obsahem hodně připomínala Staromódní příběh Magdy Szabó, ovšem na rozdíl od díla maďarské klasičky je Tiché rodostrom v mnoha částech chaotický, nedopovězený, některé dílčí dějové linky, kterými autorka čtenáře napíná, nevyústí nikam. Nesmírně mě však zaujaly kapitoly pojednávající o prvorepublikové Bratislavě a o zrodu lékárny, kterou jsem léta navštěvovala! Překvapily mne také kapitoly o návštěve Anglie a Skotska, které sice byly na základní příběh jaksi uměle naroubované a působily, jako by to byly vytržené stránky z nějakého cestopisu a omylem zařazené do rodinné ságy, ale svými vtipnými i sarkastickými postřehy na adresu Američanů, Skotů a Novozélanďanů byly osvěžující. Největším hendikepem je absence jazykové korektury textu knihy, kterou vydavatel odflákl anebo vůbec neudělal. I přesto jsem to přečetla za jediný den, protože ty rodinné trampoty autorčiných příbuzných díky její autorské dovednosti skvěle ilustrovaly mnohé dějinné události a zvraty našeho regionu (rozpad Rakousko-Uherska, vznik Československa a těžkosti nové republiky, vznik Slovenského štátu, okolnosti, za jakých mohla podnikat samostatná emancipovaná žena atd.) Doporučuji.

Tahle kniha mi moc nesedla. Vadila mi vypravěčka a její povyšování, poučovaní a přezíravost. Měla jsem pocit, jakoby se mi za každou cenu snažila dokázat, že ví více, že zažila více, že má cennější a bolestnější životní zkušenost. Cítila jsem její hořkost, samotu a negativismus.