Princův život

Objevujete rádi nové české autory? A láká vás příběh plný rodinných patálií, složitých vztahů, ale zároveň naděje a hledání sama sebe? Pak pro vás bude Princův život tou správnou volbou. Já osobně nedám na naše české autory dopustit. Už tolikrát jsem se přesvědčila, že se v naší zemi skrývají opravdové literární skvosty. A když si nějakého autora oblíbím, většinou už čtu všechno, co napíše. A mám pocit, že přesně tohle se mi stane i s Terezou Hellerovou, po dočtení jejího románu jsem si řekla, že u jediné knížky rozhodně nezůstanu. Princův život mě chytil už během prvních odstavců. Mám ráda, když se kniha nebojí jít do hloubky a ukazuje složité rodinné vztahy. Fascinuje mě jejich propletenost, to, jak se jedna věta nebo jedno rozhodnutí dokáže promítnout do celé rodiny. A tady jsem toho dostala plnou dávku. Tomáš, hlavní postava, se ocitá v pořádně zamotané situaci, kdy musí bojovat nejen s okolím, ale i sám se sebou. Jeho cesta k nalezení vlastní identity byla těžká, občas bolestná, ale zároveň krásná a lidská. Četla jsem doslova jedním dechem. Autorky styl mi sedl tak, že jsem měla pocit, jako by mi někdo vyprávěl příběh přímo do ucha. Bylo to citlivé, opravdové a místy až dojemné. Věřím, že pokud sáhnete po téhle knize, budete mít podobný pocit. Knížku moc doporučuju.

“Mluvení se děsně přeceňuje. Někdy je lepší dát věcem trochu času.” Tomáš je osmnáctiletý kluk, když ho jednou probudí telefon se sdělením, že jeho matka Eva je v psychiatrické léčebně. Moc si neví rady jak s touto situací naložit. A do toho objeví fotografii, na které je matka s jeho otcem. Ale zároveň je tam ještě jedna fotka, na které je jiná žena s tím samým mužem. Tomáš si otce nepamatuje - všichni mu tvrdí, že zemřel při autonehodě. Občas se snaží na toto téma navést řeč, ale matka nikdy není sdílná a nechce mu nic říct. Jak to vypadá, tak i babička s dědou něco ví. Ale všichni mlčí nebo mlží. A to Tomášovi moc nepřidá, naopak se cítí často sám a odstrčený. A pak je tu příběh Julie, která studovala v rámci programu Erasmus v Paříži. I ona nám popisuje svůj studentský život, který skončil jednou takovou situací. Ještě musím zmínit Filipa, Tomášova kamaráda, se kterým společně odjíždí do Paříže zjistit, jak je to s jeho otcem. Pro Tomáše je velká opora. Dokáže se Tomáš podívat pravdě do očí? A vlastně nejen Tomáš? Tohle byla neskutečná jízda. Autorka mě dokázala vtáhnout do děje hned na začátku. Celé je to opravdu reálné a mě to neskutečně bavilo. Při čtení jsem si říkala, jak by to asi tak mohlo být, ale stejně mi něco chybělo. A rozuzlení celého příběhu je opravdu velkým překvapením, alespoň pro mě bylo. V knize není nouze o emoce, ani o překvapivé situace - především tedy v druhé půlce. Postavy jsou dobré charakterizované, ale jejich chování je někdy těžké pochopit - ale těžko soudit, jak by se kdokoliv z nás zachoval. Tuhle novinku rozhodně doporučuji. Ukazuje mimo jiné, že říct pravdu zavčas má smysl a lež může uškodit spoustu dalším lidem. Kniha si určitě zaslouží pozornost, tak snad se dostane mezi mnoho čtenářů.