Tato kniha mne příliš nenadchla, díky abnormálně velkým písmenům se sice dala přečíst poměrně rychle, ale děj se mi zdál velice jednotvárný a ke konci i nudný. Chápu, že se jedná o popis rutinní práce policisty, ale bohužel jediné co jsem si z knihy odnesla je nepochopení že po těch letech hlavní hrdina netrpěl syndromem vyhoření.

“Syrový příběh z českého podsvětí. “Špinavý a zvrácený svět narkomanů, bezdomovců a prostitutek na jedné straně, drsný a nekompromisní svět přepracovaných policistů na straně druhé. Zní to jako skvělé čtení že? Bohužel, tahle kniha mě docela zklamala. Čekala jsem od ní, že to bude napínavá detektivka, která nás nechá nakouknout do českého podsvětí, na 320 stránkách by toho měl autor měl stihnout víc než dost. A teď přichází kámen úrazu, velikost písma. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle doslova uráží čtenáře. Když knihu vezmete do ruky, působí to, jako by chtěl autor vydat knihu, ale neměl na ni dost materiálu. Když jsem knihu otevřela, bylo mi jasné, že nemůžu dostat plnohodnotnou, propracovanou detektivku. Autor neměl prostor to stihnout. Kniha tak byla spíš takovým deníkem policistky, kde se střídal jeho úhel pohledu s pohledy různých narkomanů a jiných delikventů. Což nebylo špatné. I když jsem se asi nedozvěděla nic šokujícího o české podsvětí, udělala jsem si zase kapku lepší obrázek o fungování policie. Problém ale u mě zůstal v tom. že jsem na knihu naštvala hned, jak jsem ji otevřela, protože to písmo mě prostě zklamalo. Hodně jsem přemýšlela, komu bych knihu doporučila a napadla mě jedna skvělá věc! Pokud máte v okolí nějakého nečtenáře, kterého by tahle tématika zajímala, zkus mu ji dát. Přečte ji hned, velké písmo a spousta přímé řeči mu čtení ulehčí a on třeba získá pocit, že zvládne přečíst knihu. Na databázi knih má pozitivní ohlasy, kdy si čtenáři chválí, jak rychle a snadno ji přečetli. Takže pokud by tahle kniha přivedla ke čtení aspoň jednoho nečtenáře, tak bych jí asi i dokázala odpustit tu velikost písma.