Primitivní rebelové

Zajímavá publikace z pera britského marxistického historika židovského původu. Eric Hobsbawm (chybný zápis příjmení Hobsbaum) byl členem britské komunistické strany, přestože o této partaji neměl nijak vysoké mínění (viz doslov Ondřeje Slačálka). Jeho úspěšná publikace Primitivní rebelové poprvé vyšla v roce 1959. Autor mezi primitivní rebely řadí různé fenomény 19. a 20. století, které podle něho představují "primitivní" odpor proti vládnoucímu systému. "Primitivové" jsou pro něho něco jako předstupeň marxistických, socialistických a komunistických hnutí. Asi nejzajímavější je část věnovaná zbojnictví, kde Hobsbawm zmiňuje i Nikolu Šuhaje, přičemž chválí dílo Ivana Olbrachta. Řadit mezi primitivní rebely i mafiánské organizace ze Sicílie a jihu Itálie považuji za více než kontroverzní. Hobsbawm dále píše o primitivních dělnických sektách, kdy se dělníci hlásí k "původnímu" obrazu církve, přičemž odmítají oficiální církev, která hájí zájmy vládnoucích vrstev. Dále je v knize řeč o milenialistických hnutích z Itálie a Španělska, anarchistech či hnutích zednářského typu. Místy zajímavé čtení je spíše určeno těm, kteří mají o problematice určité znalosti. Dílo se stalo předmětem velkých polemik i mezi historiky. Hobsbawmova zmínka o tom, že nejen Velká francouzská revoluce, ale i bolševická revoluce v Rusku, stála za to, mě ovšem celkem iritovala.