Příliš mnoho podezřelých

První příběh fungoval dost dobře ano jsou tu lepší příběhy, ale šel. Nic méně druhý příběh byl opravdu špatný. Zbytečně natahovaný konec a odbočka s Mínou také dost nepochopitelná bez toho bědování nad stářím a druhotného příběhu s Mínou by byl druhý příběh dobrý takto jsem přemýšlel jestli nedám 3/5 nakonec jsem dal 4 ale bylo těžké hledat plusy.

Další dva detektivní historické příběhy ze série Jakuba z Protivína a mnicha Blasiuse vás přivedou nejen do 14. století, ale zavítáte s nimi i do Kutné Hory a Karlštejna. První příběh "Vražedná mše" se odehrává v Kutné Hoře, kde na zemském směnu někdo zabije Hynka z Lichtenburka. Šlechticové si zároveň nechají zavolat vyšetřovatele, který je Jakub z Protivína, a ten se tak vydává po stopách pachatelů. Nebudu moc prozrazovat, ale příběh je zapeklitý a konec překvapující. Druhý příběh "Smrt na Karlštejně" probíhá na Karlštejně, kde v hradní studni najdou Ctibora Berku z Dubé, a opět přijíždí Jakub z Protivína, aby tomu všemu přišel na kloub. Paradoxem je, že král Václav IV. neměl Karlštejn zrovna rád, což je i v knize vysvětleno. Dál se tu potkáte i s pověstí, kdy na hrad nesměly ženy, takže "Smrt na Karlštejně" je opravdu pestrá, a drží se starých legend. Je ale trochu slabší, oproti prvnímu příběhu. Asi bych nejdříve měla říct, že jsem dlouholetou čtenářkou Vlastimila Vondrušky. Jeho Oldřich z Chlumu je opravdu geniální postava. Nemohu se tedy vyvarovat srovnání, protože Jakub z Protivína má některé shodné znaky s Oldřichem. Oba bojují proti zločinu, který většinou má na svědomí vysoká šlechta. Oba jsou občas přidrzlí, a oba mají chytré rádce: u Oldřicha je to Ota, a u Jakuba mnich Blasius. Mnich navíc zastupuje zkorumpovanou a volnomyšlenkářskou církev, které pomalu bije umíráček, protože za dveřmi je Jan Hus a husitské války. Dělat z katolíků obyčejné hříšníky, kteří se drží hesla Anakreontské poezie ženy, víno, zpěv je typické i u Vondrušky. Je smutnou pravdou, že církevní hodnostáři se rádi bavili na účet chudých lidí, protože církev vládla, a hlavně určovala osudy obyčejných lidí. Hrála si s nimi. Jak u pana Vondrušky, tak pana Bauera je církev hříšná. Zkrátka katolíci dělají vše proto, aby jejich chování neodpovídalo desateru. Kdyby pan Vondruška bydlel někde poblíž pana Bauera vysvětlovalo by to mnohé, od podobnosti hlavních postav, přes kritizování církve až po (nemohu to nezmínit) neustálý sex (někdy byly sexuální scény až nudné). Ale abych řekla pravdu, tak kniha Příliš mnoho podezřelých byla vtipná, zajímavá a neotřelá. Mnich Blasius opravdu odvádí velmi dobrou práci. Je to postava, která je dost silná na to, aby mohla vystupovat třeba i bez Jakuba z Protivína. Občas mi totiž Jakub připadal trochu nezáživný. Mnich je vtipný, důvtipný a zvědavý, což se mu hodí. Získal si mé sympatie, které třeba Ota od Vondrušky úplně nemá. Vražedná mše a Smrt na Karlštejně jsou dva příběhy, kterým dejte trochu čas. Nečtou se ze začátku lehce, ale dovršení mají originální, nápadité a neodhadnutelné. Takže až vás omrzí, jako mě Oldřich z Chlumu, zkuste Jakuba z Protivína. Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA. Vydalo nakladatelství MOBA, 2021