Příběhy potratů

Tak jo, musím se k něčemu přiznat. Totiž tenhle komiks jsem přečetla už asi před měsícem, přesněji konci srpna, jenže… Prostě jsem nad tím musela znova a znova přemýšlet a pak jsem si ho celý prošla ještě jednou – protože mě dostal a protože mi přijde důležitý! Autorské duo napsalo knihu inspirovanou rozhovory s pěti Polkami a jejich zkušenostmi s potratem. Podle nich napsaly scénář a daly knize podobu sugestivního grafického románu. Při prvním čtení (především na jeho počátku) jsem s vizuální podobou komiksu trochu bojovala, ale nakonec jsem jí přece přišla na chuť. Obecně jsou veškeré ilustrace spíše jednoduché a bez důrazu na detail, i když i ten se místy pro zdůraznění určitých momentů skvěle uplatňuje. Beata Rojek také u jednotlivých příběhů styl mírně proměňuje, čím podtrhuje i jedinečnost výpovědí, které jsou nám zde představovány. Číst něco takového v době, kdy jsou ženská práva v mnoha zemích zpochybňována a právo na potrat je už dokonce místy omezováno, je tíživé. Kniha totiž ukazuje, že potrat není o nějakém jednoduchém příběhu a nejde ani o nějaké sobecké rozhodnutí ženy, která odmítá plnit „svou přirozenou úlohu matky“ (o téhle „přirozenosti“ bych vám s ohledem na své současné vzdělávání mohla vyprávět své…). Příběhy jsou mnohem barvitější, složitější, vrstevnatější a pocity, které se s nimi pojí (na straně protagonistek i u čtenářstva), jsou stejně tak rozmanité. Kniha ale především nikoho nesoudí, autorky v ní nehodnotí, co je správné a co ne. „Rozhodnutí nejsou dobrá nebo špatná. Rozhodnutí jsou (dělána) a dějí se v čase.“ Hodnocení se ale nakonec já osobně dopustím – knihu vám totiž musím doporučit jako důležitou.

Velice sugestivní. Ještě si dosaďte oficiální názor na potraty v Polsku a dostanete solidní koktejl.