Příběh Mount Everestu

Údiv mne jímá při čtení zprávy o prvních pokusech Britů o dobytí Mount Everestu těsně po skončení první světové války. Mnoho jsem o prvočátcích dobývání výšek nad 8000 metrů přečetl, ale toto je dobové svědectví přímých účastníků.

Mam rád tyhle příběhy o objevení neobjeveného a zdolávání nezdolaného, ukazuje to ohromnou lidskou vůli a touhu něčeho dosáhnout, podívat se tam, kde nikdo nebyl, dokázat, že nic neni nemožný. Já jsem hroznej pecivál, rozhodně bych nikam takhle nelez a už když by mi začla bejt zima, hned bych šel pryč, takže je pro mě z části dost nepochopitelný, že tyhle lidi zřejmě neměli pud sebezáchovy či co, nebo to je prostě jenom o tej vůli nebo touze po dobrodružství. Někdo to tak holt má, i přesto, že riskuje všechno. A ani po více než sto letech se nenašel důkaz, že by tam Mallory nebyl, takže kdo ví? Pozn.: Hvězdička dolů za to, kolik je v tak útlej knížce chyb, ale fakt šíleně. Jako překlepy, chybějící slova nebo naopak zdvojený slova! Hrůza a je to fakt škoda, že si to po sobě někdo nepřečet, až mi to přišlo líto, páč ten příběh je fakt úžasnej.