Přepište dějiny potřetí

Mnichovské trauma, Únorové dny a počátek komunistického ČSSR, ale i přepisovaný Karel Hynek Mácha .. je to pestré přemítání nad dějinami a odhalování úskalí vytvořených zkratek, zjednodušení a zobecňování. Seriál prezidentů je naprostá pecka.

Na tuto knihu jsem byla hodně zvědavá, jelikož profesora Stehlíka znám osobně jako svého vyučujícího z hodin Muzejnictví. Kromě tohoto oboru se věnuje také dějinách a to hlavně 20. století. Na toto téma má pan profesor podcast, na jehož základě vzniklo už několik knih a mě se třetí díl dostal do rukou. Musím říct, že kniha je moc hezky vizuálně zpracována. Kvůli české trikolóře, která vznikne, když se všechny tři díly spojí, dokonce uvažuji, že si pořídím i dva předchozí díly. Nyní už ale k obsahu knihy, která je celá zaměřena na 20. století a Evropu. Nechybí zde témata jako vznik první republiky, druhá světová válka, či komunismus v českých zemích, ale i v Sovětském svazu. Kniha se z většiny věnuje významným osobnostem tohoto období – těm známým jako třeba Masaryk, Stalin, Gorbačov, Gottwald – ale i těm méně známým jako Slánský, Rieger, Brežněv nebo Plojhar. Poslední třetina knihy je věnována všem československým a českým prezidentům od Masaryka až po Zemana. Přiznám se, že pro mě osobně byla poslední třetina knihy nejzajímavější a také jsem si povšimla, že díky tomu výčtu jsem konečně schopná vyjmenovat všechny prezidenty, tak jak šly za sebou, což se mi doteď nikdy nepovedlo. Hrozně oceňuji myšlenku, která se v knize objevuje několikrát a to, že nic v historii nebylo černobílé, vše hraje v odstínech šedi. Je to i můj osobní názor, jako člověka, které historii miluje a věnuje se jí ve volném čase. Z knihy jsem se dozvěděla opravdu spoustu nových a zajímavých informací, a to i přes to, že 20. stolení není moje nejoblíbenější část historie. Třeba informace o Ďáblickém hřbitovu mě opravdu překvapily a zaujaly. Co se týká negativních aspektů, tak v první třetině knihy jsem měla problém se začíst a celkem se mi pletla všechna zmiňovaná jména. Ovšem možná při opakovaném čtení bych v tom neměla takový guláš. Autoři také občas používají ne zrovna jednoduchá slovní spojení, což mi celkem kazilo dojem z knihy. Nad některými větami jsem musela hodně přemýšlet a číst je několikrát. Celkově ale knihu hodnotím nadprůměrně a jsem ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst a určitě se k ní za pár let vrátím. Doporučit ji můžu tedy, jak milovníkům historie 20. století, tak i těm, kteří by se o tomto tématu rádi dozvěděli více.