Překročit práh naděje

V publikaci se papež Jan Pavel II. na základě otázek editora svazku Messoriho věnuje tomu, co to je křesťanství, kdo je to papež, proč je třeba víry, a proč právě katolické, co je spása, a jak se odlišují jiné náboženství od křesťanství, respektive katolictví. Zaměřuje se také na téma mládí, ekumenismu, eschatologie či lidské důstojnosti. Co my z toho všeho zůstává a vystupuje nejvíce? Především to, abychom se nebáli, ale měli bázeň před Bohem. "Buddhismus je do značné míry "ateistický" systém. Od zla se neosvobozujeme dobrém pocházejícím od Boha, ale pouze odloučením od světa, který je zlý. Plností tohoto odloučení není spojení s Bohem, ale takzvaná nirvána neboli stav dokonalé lhostejnosti vůči světu. Spasit se znamená v první řadě osvobodit se od zla tím, že se člověk stane lhostejný vůči světu, který je zdrojem zla. Tím duchovní proces vrcholí." (s. 90) "Evangelium obsahuje základní paradox: aby člověk nalezl život, musí ho ztratit; aby se narodil, musí zemřít; aby se zachránil, musí přijmout kříž. To je bytostná pravda evangelia, která bude neustále a všude narážet na lidské protesty." (s. 104) "Člověk dosahuje nejplnějšího sebepotvrzení tím, že se daruje." (s. 175)

Kniha je psána formou otázek kladených novinářem a odpovědi písemně zformuloval sám papež Jan Pavel II. Čtenář si v této knize při pozorném čtení může najít hlubší podněty a důvody proč být katolíkem a kde najít opět podklady pro opětovné nadechnutí, když má pocit, že je jeho duchovní život vlažný. Knihu doporučuji číst pomalu a po částech.