Výborná česká detektivka na téma "nikomu nevěř". Smrt v osamělém srubu, šest možných pachatelů a mezi nimi bývalá policistka Andrea, která se snaží na vlastní pěst vypátrat vraha. Před námi se tak postupně odkrývají životní traumata jednotlivých postav až k možná nečekanému rozuzlení. Nemohla jsem se od četby odtrhnout.

Za knihu k recenzi děkuji @nakladatelstvimoba. Výborný detektivní příběh z edice Původní česká detektivka. Zároveň je to druhá detektivka autorky Evy Maškové. Hlavní nedobrovolná hrdinka Andrea Sýkorová je bývalá policistka. V jednu chvíli přišla o partnera, našetřené peníze a opustila zaměstnání. K přemýšlení, co se svým životem dál, si vybrala brigádu v kavárně a zároveň navštěvuje kurz tvůrčího psaní. Časem zjistíme, že práci u policie ji vybral otec, vysoký důstojník a kurz psaní zase matka. Oba dceři podprahově nutí své postoje a holka se v tom neuvěřitelně plácá. Autorka dala svým postavám velmi akurátní jména. Kurz tvůrčího psaní vede sebestředný Felix. Adept na spisovatele Robin Nekovář je právník a není tím, čím se zdá být. Marta Žáková je nejpilnější žačka kurzu atd. Je to sbírka praštěných exotů, jak se trefně vyjádřil Andrein otec. Sebevražda, jak to odhadla policie, se udála na rozlučkovém večírku budoucích spisovatelů ve srubu v horách. Zasněžených horách. Široko daleko žádné stopy, ale přesto závěr policie vzbuzuje u Andrei nedůvěru a rozhodne se situaci prověřit na vlastní pěst. Odhodlá se společně s Julií Dokonalovou (zase to všeříkající příjmení) ověřit u všech účastníků alibi, pohnutky, důvody Celou dobu ve mně vzbuzuje nedůvěru právě Andrea. Udělala jedině dobře, že u policie skončila, protože je tak strašně naivní, že se divím, že někdo nezabil ji. No nezabil a tak jen žasnu, jak dělá jeden kiks za druhým a když má náhodou záblesk reality, odmávne to s tím, že se jí něco zdálo. Poměrně často taky honí bycha, je trestuhodně neopatrná, případně si nadává, jak je pitomá. Detektivka je to svižná, čtivá, nenechá vás vydechnout. A díky blbosti vyšetřovatelky víte poměrně brzy, že nedošlo k sebevraždě a také kdo je vrah. Za sebe mohu říct, že je to docela nezvyklé, protože si nemohu vzpomenout, kdy naposledy jsem uhodla vraha. Jestli někdy začne podzim, s touhle knihou si ho rozhodně zpříjemníte.