Prázdné úsměvy

Na poslední díl série Malá místa jsem se těšila, ale zároveň mě mrzí, že se s našimi malými kamarády loučíme. Třetí díl série skončil velmi napínavě, tak jsem byla zvědavá, co se bude v tomto závěrečném díle dít. Bohužel musím konstatovat, že spolu se třetím dílem je pro mě tento díl nejslabší. Ze začátku mě to úplně netáhlo ke čtení ani jsem neměla problém knihu odložit. Musím přiznat, že tento díl mi osobně přišel o něco strašidelnější (v určitých pasážích) než Temné vody a pokud nemáte rádi klauny nebo se jich bojíte, asi tento díl pro vás nebude to pravé ořechové. Druhá polovina knihy již byla poněkud akčnější a já se velmi těšila na rozuzlení příběhu a tam nastal pro mě největší kámen úrazu. Zatímco celou knihu příběh pomalu (někdy až moc pomalu) plynul, tak konec se poté vyřešil na asi dvou stranách. Přiznám se, že jsem od konce čekala něco více, jak v zakončení tohoto konkrétního dílu i celé série. Přesto mě tato série bavil a ikdyž je to série pro děti, tak mi vůbec nevadí, že jsem si přečetla, naopak jsem za to ráda. Hodnocení 3,5*/5*

Poslední díl byl pro mě nejděsivější nejen proto, že opravdu nemám rád klauny, ale usměvavý muž tu byl tak lidský a normální ; dokonce mi ho chvilkami bylo i líto ( "Přátelé si navzájem nelžou". ,"On byl přece vždycky sám.") . Nakonec nevím, jestli byl opravdu zlo, opuštěný šprýmař ze starých časů ( něco jako Loki ), nebo někdo úplně jiný. . .