Prázdné domy

Další pěkná kniha na téma urbex, která se tentokrát věnuje jedinému městu, a to Praze. Kolikrát jsem si říkala, proč je některý krásný palác nebo hotel léta opuštěný, když je z architektonického hlediska určitě významný, mohl by být lukrativní a nachází se v tak atraktivní lokalitě, jako je třeba Václavské nám. nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Důvody nám tady většinou autor vysvětluje v tzv. časové ose (co se dělo s objektem od doby, kdy byl vystaven až po to, co se s ním děje či neděje v posledních letech). Smutným příkladem toho, proč k devastaci úžasných budov dochází, je zámek Petrovice, kdysi s půvabnou atmosférou, o který bojovalo v restitucích několik osob. Když jej získala neteř původního majitele a začala připravovat rekonstrukci, zasáhl soud, další majitel a ten nechal památku zchátrat. Viděla jsem jí z dálky před lety, dříve prý obývanou bezdomovci, nyní už asi nevratně poničenou požárem, beze stropu, která postupně zcela zaniká. Naproti bývalému baroknímu skvostu je v kontrastu nádherně zrekonstruovaný kostel jako důstojná ukázka toho, jak to vypadá, když se vlastník o svůj vydobytý majetek stará a dokonce ho i někdo k něčemu potřebuje a užívá. :) Například novorenesanční, později secesní fenomén Grandhotel Evropa je naopak v rekonstrukci. Jen si neumím představit, jak cenný secesní interiér s řadou artefaktů a původního vybavení (včetně lustrů, původních koupelen, obkladů, obrazů, zrcadel, dřevěným obložením…) jde dohromady s tím, že vlastníkem hotelu bude řetězec provozující hotely, které cílí výlučně moderním designem a nejnovějšími technologiemi na mladé zákazníky. Jsem opravdu zvědavá, co z rekonstrukce (naštěstí pod dohledem památkářů) nakonec vzejde. Upřímně držím palce neoklasicistnímu Desfourskému paláci a mnoha dalším (i zde nezmíněným) objektům. Nakonec ještě musím dodat, že je to zajímavé a současně i smutné počtení plné krásných fotografií (každý objekt má několik fotek včetně detailů), napsáno bez zbytečného okecávání, text je zredukovaný na podstatná fakta. Citace z úvodu: … Prázdné domy jsou mnohdy neprávem opomíjené… fasáda je špinavá, nehezká, táhne nás to odsud. Přitom v sobě ukrývají celou řadu archit. nebo technických prvků. Ale především jsou za nimi poutavé příběhy jejich stavitelů a obyvatel … Od dětství jsem se u nich zastavoval, nahlížel do oken, představoval si, k čemu asi ta nebo jiná místnost sloužila. Byl to svět plný fantazie, dobrodružství a otázek, ke kterým jsem se snažil hledat odpovědi…. Každé místo má svou duši, tou je jeho historie… Kniha zároveň představuje projekt pradnedomy.cz. Web slouží k dokumentaci zajímavých domů, které jsou ohrožené.

Další pěkná kniha na téma urbex, která se tentokrát věnuje jedinému městu, a to Praze. Kolikrát jsem si říkala, proč je některý krásný palác nebo hotel léta opuštěný, když je z architektonického hlediska určitě významný, mohl by být lukrativní a nachází se v tak atraktivní lokalitě, jako je třeba Václavské nám. nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Důvody nám tady většinou autor vysvětluje v tzv. časové ose (co se dělo s objektem od doby, kdy byl vystaven až po to, co se s ním děje či neděje v posledních letech). Smutným příkladem toho, proč k devastaci úžasných budov dochází, je zámek Petrovice, kdysi s půvabnou atmosférou, o který bojovalo v restitucích několik osob. Když jej získala neteř původního majitele a začala připravovat rekonstrukci, zasáhl soud, další majitel a ten nechal památku zchátrat. Viděla jsem jí z dálky před lety, dříve prý obývanou bezdomovci, nyní už asi nevratně poničenou požárem, beze stropu, která postupně zcela zaniká. Naproti bývalému baroknímu skvostu je v kontrastu nádherně zrekonstruovaný kostel jako důstojná ukázka toho, jak to vypadá, když se vlastník o svůj vydobytý majetek stará a dokonce ho i někdo k něčemu potřebuje a užívá. :) Například novorenesanční, později secesní fenomén Grandhotel Evropa je naopak v rekonstrukci. Jen si neumím představit, jak cenný secesní interiér s řadou artefaktů a původního vybavení (včetně lustrů, původních koupelen, obkladů, obrazů, zrcadel, dřevěným obložením…) jde dohromady s tím, že vlastníkem hotelu bude řetězec provozující hotely, které cílí výlučně moderním designem a nejnovějšími technologiemi na mladé zákazníky. Jsem opravdu zvědavá, co z rekonstrukce (naštěstí pod dohledem památkářů) nakonec vzejde. Upřímně držím palce neoklasicistnímu Desfourskému paláci a mnoha dalším (i zde nezmíněným) objektům. Nakonec ještě musím dodat, že je to zajímavé a současně i smutné počtení plné krásných fotografií (každý objekt má několik fotek včetně detailů), napsáno bez zbytečného okecávání, text je zredukovaný na podstatná fakta. Citace z úvodu: … Prázdné domy jsou mnohdy neprávem opomíjené… fasáda je špinavá, nehezká, táhne nás to odsud. Přitom v sobě ukrývají celou řadu archit. nebo technických prvků. Ale především jsou za nimi poutavé příběhy jejich stavitelů a obyvatel … Od dětství jsem se u nich zastavoval, nahlížel do oken, představoval si, k čemu asi ta nebo jiná místnost sloužila. Byl to svět plný fantazie, dobrodružství a otázek, ke kterým jsem se snažil hledat odpovědi…. Každé místo má svou duši, tou je jeho historie… Kniha zároveň představuje projekt pradnedomy.cz. Web slouží k dokumentaci zajímavých domů, které jsou ohrožené.

Obecně mě urbex dost baví, vzhledem k času jen pasivně, takže sleduju stránky, fota a vše kolem. Úžasný je nejen Česko, ale svět urbexu celkově. Tahle kniha o pražských tichých domech je skvělá, u každé stavby je chronologicky uveden vývoj s fotkama co mluví svůj příběh přímo k vám. Doporučuju a těším se na pokračování :-).