Dinosaurus na obálce: Jedna z možných podob velkého dravého dinosaura, který zanechal otisky svých stop na území současného Polska. Kolikrát jste četli o dinosaurech a vzpomněli jste si na Evropu? Já ani jednouu, tedy snad jen jednou, ale to bylo v době, kdy jsem viděl Český film Cesta do pravěku. V jedné vědecké studii z roku 1992 autor tvrdí, že „dinosauři“ jsou nejvíce americkými zvířaty, která kdy žila. (Je to samej Crichton nebo Spielberg – to nejsou dinosauři, ale umělci.) Faktem však zůstává, že pojem „dinosaurus“ vznikl v Evropě. Přišel s ním přírodovědec a anatom Richard Owen (1804 - 1892) roku 1842. Těch „Evropských“ dinosaurů jsme si moc neužili. A přeci nám díky této knize svitla naděje, že snad i tady u nás byl nějaký ten dinosaurus. Torvosaurus gurneyi: Zřejmě největší zatím známí dravý dinosaurus z Evropy, a to z kteréhokoliv období. Původně vědci předpokládali, že mohl dosahovat délky přes 12 metrů, přesnější odhady ji však snížily asi na rovných 10 metrů . . . Tak například zjistíte, že dokonce máme i jednoho s Českým názvem. Jmenuje se Burianosaurus augustai. Pojmenoval ho tým dvou Čechů - Daniel Madzi a Martin Mazuch. Dostal samozřejmě jméno po nejslavnějším Českém „brontosaurovi“ Zdeňku Burianovi. (1905 – 1981) Dinosaurus od Kutné hory tak konečně našel své označení. Jinak v Evropě bylo samozřejmě víc druhů. Například Maďarsko má také dinosaura a jmenuje se Hungarosaurus. Ostatně dinosauři po celou éru (asi 300 milionů let života) „zalidnili“ určitě celou planetu. Tak proč ne Evropu? Času na to měli dost. Celkem 52 zemí světa má na svém území formálně popsané druhy dinosaurů s oficiálním vědeckým jménem. Compsognathus longipes: Dlouhou dobu byl považován za jednoho z nejmenších známých dinosaurů, kterému byla přisuzována délka kolem 60 cm a hmotnost pouhý jeden kilogram . . . Průserem pak zůstává jeden krutý fakt. Dinosauři žili dost dlouho a dost hluboko v minulosti naší planety Země a mi „lidé“ o nich zdánlivě víme vše. Alespoň se všechny knihy o těchto impozantních zvířatech tváří, jako že je to pravda. Jenže lidstvo ani netuší, co se například stalo v roce 3114 před Kristem. Ale přesto si troufnou zmapovat život dinosaurů. A tak i tato kniha, jako všechny knihy o dinosaurech, je plná slov tipu: Asi, možná, se domníváme, zhruba, pravděpodobně, odhadujeme, mohli a podobně. Tato slova najdete ve své podstatě na každé stránce. A také v malých ochutnávkách, které provází tento komentář. Plateosaurus engelhardti: Délka 4,8 až 10 metrů, hmotnost dle různých odhadů 600 až 4000kg . . . Vše je totiž závislé jen a jen na představivosti paleontologů a dalších logů, kteří dokážou z jedné kosti, stopy, klu nebo zubu vytvořit celé zvíře. Věřím tomu, že kdyby malíř pan Vladimír Rimbala měl možnost kreslit barevně, máme tu škálu ne nepodobnou akváriu s rybičkami. Všechno by to hýřilo barvami se slovy – pravděpodobně. Je ale jasné, že pan Vladimír Socha o této tématice ví hodně a tohle je jedna z těch velmi povedených studií. Ale i tak tento komentář musím zakončit slovy, že vlastně jediné, co víme je, že o dinosaurech nevíme zhola nic. Tervus Databazus:* Pravděpodobně holohlavý, možná s tvrdým čelem, kterým asi mlátí do stromů, aby z nich získal sladké plody. Měří možná až sto osmdesát centimetrů a mohl by vážit asi 90 až 120 kilogramů. Domníváme se, že jeho zálibou jsou sladkosti, ale odhadujeme, že má rád i maso. Sem tam prý chodil okolo pivních lázní. Žije zhruba na území Prahy. Prahy. *Fiktivní vymyšlené zvíře.

Výborná odborná kniha o dinosaurech. Spousta zajímavých informací o evropských dinosaurech, i když občas se to četlo trochu těžce. Nádherné ilustrace. Plusem seznam různých nej evropských dinosaurů. V hlavě se mi hned uchytil dravý dinosaurus s nádherným jménem- Torvosaurus :-)