Pravda o zázracích

Dobře... Přijmu ATTICUSE jako novodobého skladatele tezí ze života. Zajímalo by mě, jaké to je číst jeho texty v originále. Zda se v nich najde více rytmu, než v překladu do češtiny. Krátká vyjádření jsou hodně lidská, procítěná a z valné většiny pravdivá a dráždivě svádějící k činům. ATTICUS je majitelem dobrého srdce. Nazval bych jej encyklopedistou pocitů. Narážek a pohlazení. Jeho tvorba zasáhne převážně mladé lidi. Ale kdo vnímá svět s láskou, může si jeho slova číst stále dokola. A je jedno, kolik má za sebou prožitých let. Kniha je i krásně zpracovaná. Fotografie mnohdy podbarví text, byť jsou černobílé. Asi nebudu daleko od pravdy, když napíši, že současný svět přijímá raději básníky, kteří básníky nejsou. A nevnímejte moje slova jako hanlivá. Takový je současný svět poezie...

Takové pěkné slunečné odpoledne .... a tak jsem otevřela tuto poetickou knihu o zázracích .... které se dějí na několika frontách .... Svět je plný zázračných věcí a trpělivě čeká, až naše smysly budou vnímavější .... /W:B:Yeats/ Přiznám se, že mám ráda poezii klasickou.... ale jak říká mé dítě, svět jde dál .... a toto je poezie novodobá .... pocitů a poznání ... .... Ve svém srdci .... i duši .... spálila všechno .... co jí bránilo jít vpřed .... a z popela .... povstala .... žena kterou vždy byla / Zázraky v ní / Smíchej naše stránky ať splynou naše slova vepiš svůj příběh do mého aby nebyly žádné začátky a žádné konce jen stránky a na nich my a aby to tak zůstalo navždy / Zázrak ve slovech / Ty a já jsme hvězdy jež se jednou setkaly v dechu vesmíru jen na okamžik se střetly jako odliv a příliv prachu a atomů / Zázraky ve hvězdách / Jaká krása po dramatech a thrillerech ....