Pratuří pohádky

Pratuří pohádky si nás získaly. Hned u první kapitoly jsme se s dcerou smály nahlas. Prožíváme s pratuřími mláďaty Šímou a Ájou jejich dětská dobrodružství během celého roku. Kapitoly jsou akorát dlouhé, aby to byla čtvrthodinka před spaním. Do textu jsou zařazena anglická slovíčka, vznikají tak česko anglické věty, kdy se pratuři baví s divokými koňmi přivezené z anglie. Děti se tak zábavnou formou naučí pár základních slovíček. Luci pobavili o to víc, že už je zná. Šimon a Ája zkoumají pastviny a svět kolem sebe a tak se i děti dozvídají informace o rostlinách, zvířatech, hvězdách a jiných věcech. Proč je důležité třídit odpad a hlavně ho nikde v přírodě nevyhazovat, proč jsou užiteční pratuři, odkud pocházejí, o globálním oteplování i na co je užitečný hmyz. Prožijí s nimi jaro, léto, podzim, zimu. Na konci každé kapitoly je pratuří slovník, který je už možná pro starší děti, kdy se problém z kapitoly rozebere ještě více do hloubky. A také otázky, které nám dají možnost k povídání s dětmi. A celá kniha je doplněná krásnými obrázky, které příběh krásně doplní. Na konci knihy je adresa, abychom se mohli s dětmi do Milovic na pratury zajet podívat.

Bývalý vojenský prostor v okolí Milovic dnes patří divokým praturům a příroda tam má opět hlavní slovo. A nyní si děti o dobrodružstvích, která se tam odehrávají, mohou přečíst na stránkách knihy Pratuří pohádky. Pratuří pohádky autorů Terezy Mašínové a Petra Cieslara sledují dvojici malých praturčat Šimona a Áju od jejich příjezdu do Milovic, přes léto, podzim, zimu až do nového jara plného nadějí na nová dobrodružství. Společně se čtenáři prožijí 12 příběhů, které poučí nejen o životě kopytníků, ale i o ekologii, astronomii, o ptácích, koních, rostlinách či o koloběhu bobanů v přírodě. Kapitoly jsou tak akorát dlouhé, aby děti nenudily, a tak akorát krátké, aby je případně rodičům nebylo zatěžko před spaním své drobotině předčítat. Na konci každé kapitoly na malé čtenáře čeká několik otázek k zamyšlení, které vycházejí z přečteného příběhu. Ti větší pak mohou obohatit své odbornější znalosti v boxíku s dodatečnými informacemi. Obzory si tak rozšíří nejen děti, ale i dospěláci, kteří jim knihu budou číst. Pratuří pohádky jsou sice poučné, ale podané velmi vtipnou a hravou formou, takže děti rozhodně nenudí. Šimona a Áju navíc baví podobné věci, jako malé čtenáře – například skákání v kalužích, pozorování hvězd či pomáhání dospělákům, takže si k nim děti rozhodně najdou cestu. V rezervaci si Šimon s Ájou najdou i kamarády – divoké koně z Anglie, kterým sem tam ujede nějaké anglické slovíčko, což pomůže rozšířit i anglickou slovní zásobu. Příběhy malých turů skvěle doplňují nádherné ilustrace Kristýny Pýchové. Čtenáři si knihu mohou vzít s sebou do rezervace a prozkoumat tam místa, která z jejich stránek znají a zjistit, jestli vypadají stejně. Pohádkám to tak přidává další rozměr. Pratuří pohádky jsou určeny pro čtenáře a čtenářky od sedmi let, ale z vlastní zkušenosti mohu dodat, že baví i předškoláky. Doporučuji všem a na autory mám jen jedinou otázku: kdy bude další díl? Děkuji nakladatelství za recenzní výtisk.