Prašina Černý merkurit

Více temný příběh s hororovými prvky a mix dalších žánrů, než klasická dobrodružná četba. Autorův text, námět i jazyk jsou moderní, strhující, dobře se čtou, také o napětí tu není nouze. Místy je ale Prašina ponořená do takové tmy, až jsem se občas ztrácel. Byl jsem v podzemí či nad zemí? I když nejsem cílová skupina a po ponuré cestě Prašinou se nejspíš už nevydám, dávám knize plný počet. Nejdůležitější asi je, že je tu kniha, která baví dětské čtenáře a napíná je doma nebo v knihovnách při četbách s Andersenem.

Dobrodružné, napínavé a skoky v čase, aniž musíte opustit Prahu. Protože stačí vkročit na Prašinu, kde neexistuje možnost použít jakoukoli elektřinu ( až na blesky ), a jste rázem v 19. století. Příběhová linka byla možná ještě zajímavější a napínavější, než předchozí díl. Jediné co je tak trochu nepochopitelné a těžko uchopitelné je fakt, že pokud by někdo někoho nutil žít životem, kterým žít nechce, a dokonce je pro něho nebezpečným, tak by přece stačilo seběhnou dolů z kopce a jste rázem v 21. století. Ale asi není jednoduché se vymanit z každodenní reality, rodinných vlivů, davové manipulace a vlastně i z týrání, které někdo zažívá od těch, kteří jej měli chránit a milovat. Kéž by vždy stačilo "seběhnout z kopce" . Děkuji za vytvoření světa temných uliček v současné Praze. Jen propracovat vztahy a jednání postav trochu více do hloubky, a nebude to mít chybu. Nemohu se totiž ubránit dojmu, že Mirek Dušín a Jarka Metelka by nenechali trpět někoho za to, že jim zachránil krk, ani by neopustili kamaráda v nouzi.