Pouť krkonošská, Máj, Marinka a další

Básnická próza nejslavnějšího českého básníka. Mácha za svůj krátký život prochodil mnohé krajiny Čech a své zážitky z těchto cest ztvárnil ve svém díle. Koncem léta roku 1833 vykonal Karel Hynek Mácha se svým přítelem Eduardem Hindlem pěší pouť z Prahy na Sněžku. V Pouti krkonošské spojuje líčení cesty s příběhem osobního hledání a vnitřní proměny. Ústřední postavou je osamělý mladý poutník, který v próze vystupuje jako jakýsi symbol hledání smyslu života a smrti a do kterého Mácha stylizoval sám sebe. V první části vypravování převládá lyrický popis přírody, která jako by byla ke všem událostem lhostejná a žije si vlastním životem. Je tu i milostné vytržení, poutník vzpomíná na svou ztracenou lásku. Poté autor přidává popis gotického rozbořeného kláštera s mrtvými mnichy, který poutník objevil během své cesty. Nakonec poutník, změněný nešťastným životem ve starce, umírá.