Potomkovia bohov

Přestože jsem označila romantickou linku za jedno velké klišé a stále jsem přesvědčená, že bez ní by byla knížka o pár bodíků lepší, nemůžu říct, že by se mi "Potomkovia bohov" nelíbili. Právě naopak. Autorka se nebála zariskovat domáckým prostředím, svůj svět promyslela do nejmenších detailů a dala si záležet i na rádoby historických spojitostech s mimozemšťany. Tyto drobnosti mě opravdu nadchly a já si užívala autorčinu neuvěřitelnou fantazii. Přestože jsem se bála, že půjde o dílko podobné jednomu ze slavných sci-fi seriálů, Vita Jamborová mě překvapila až nečekanou originalitou. V této drobounké knížečce se milovníkovi sci-fi dostane vše, co by si mohl přát - mimozemské rasy se zvláštními schopnostmi, skvělá technika, pokusy na lidech, roboti, cestování časem i vesmírem, jiné planety, apokalypsa a mnoho dalšího... Hlavní hrdinka mi sice ze začátku lezla na nervy, s každou další kapitolou je však sympatičtější a dospělejší. Přestože bych ji rozhodně nenazvala mou nejoblíbenější postavou, fandila jsem jí a to je nejdůležitější. A kdo byl tedy mým favoritem? To není těžké uhodnout - jako velký kočkomil jsem si okamžitě zamilovala zrzavého kocourka Vasila a pak taky ukrajinského frajírka Vladimíra. Vlado byl vtipný, zábavný a pořád plný dobré nálady, kterou dokázal při čtení přenést i na mě.