Potlučený lev

První seznámení s autorem a spokojenost, kniha je taková mozaika málo známých příběhů před pádem Rakouska - Uherska až po uchopení moci Gottwaldem. Autor se opírá o historicky doložené události, žádné smýšlené postavy, opírá se o historická fakta a tehdejší tisk, kniha je proložena dobovými fotografiemi. První příběh je o Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891, měla obrovskou návštěvnost, vytočilo se zde 615 hl piva denně, výstava měla veký úspěch, byly zde pavilony s tehdejšími průmyslovými , zemědelskými výrobky, jen německý tisk v Liberci a Jihlavě výstavu pohanil,, obyčejný český jarmark, kde se hrozně pije :-):-), šlo o český podnik bez Němců , ti zde vystavovalo své produkty sporadicky. Ital Mattonni využil balon vzduchoplavce Max Wolffa z vilémovského Německa k reklamě na svoji minerální vodu Kysibelka, odvážlivci mohli z upoutaného balonu shlédnout z výšky celou výstavu. Bohužel kapitán Wolff se jednou opil , přefoukl balon a ten praskne a spadne na střechu slévárny, ale osádce se nic nestane, na příští výstavu pozvou Češi francouzského vzduchoplavce Godarda s balonem Victor Hugo. Takových příběhů je zde více, například stržení Mariánského sloupu v roce 1918 Frantou Saurem prezidentem Spojených států Žižkovských, Franta Sauer organizoval i bitvu na Bílé hoře, která skončila fiaskem, husité , lumpen proletariát ze Žižkova se opil a vyhráli křižáci. Kromě úsměvných příběhů jsou zde i příběhy z politickým podtextem , pád pojištovny Fenix ve 30. letech, pokus Němců odstranit Beneše v roce 1938 na všesokolském sletu na Strahově, výcvik Svatováclavské roty v dubnu 1945 ( česká SS ) na Čeperce u Unhoště a mnoho dalších málo známých historických příběhů. Kdo má rád českou minulost , knihu doporučuji.

Knihu jsem četl po otevření Masarykova dopisu, které bylo uveřejněno dne 19.9., tudíž, lepší příležitost jsem snad nemohl mít. Naše první republika s panem Masarykem byla vytoužená svoboda v moderních dějinách. Měli jsme našlápnuto stát se, a troufám si říct i že jsme byli jedna z nejlepších demokratických, ekonomických a vojenských velmocí světa. Bohužel vývoj světa se ubíral jinou cestou, Mnichovská dohoda byla teprve začátek, potlačení národa na svůj život, demokracii, boj za naši vlast - vše nám bylo odepřeno. Jak jednoduché je však tyto skutečnosti hodnotit teď? Edvard Beneš byl podveden západem, myslel na život svých krajanů, kolik lidí by zde ani nebylo kdyby se rozhodl jinak? Podobná rozhodovací paralela přichází roku 1948, pro nás opět nepochopitelný krok ze strany prezidenta, jež povolila uzdu bolševikům. Upřímně, nepřál bych si být v kůži tohoto politika. V dané době jsou rozhodovací procesy jiné než když se na ně díváme zpětně z pohodlí domova. Při čtení knihy mne mrazilo vlastenectvím, bolelo zradou, smutnilo převratem, ale nadevše se cítím býti hrdým Čechem, který miluje svůj národ.