Posvícení

Brabenec, no... :-) Mě maximálně baví jeho myšlenkové pochody, nedokončené věty, myšlenky rozutíkané po světě i zásvětí. Jen ten font... vypadalo to krásně, jak barva, tak i neotřelé písmo, ale přiznám se, že jsem si připadala jako slabikující prvňáček, oči si nezvykly ani ke konci knížky... No aspoň jsem to četla dýl :-)

Posvícení je další brabencovský „sešit krátkých textů“ – směs fejetonů, deníkových zápisků a postřehů, které se nehoní za zápletkou. Brabenec píše úsporně, z pár vět poskládá náladu místa nebo doby. Střídá suchý fór s tichou trpkostí, někdy nechá pointu úplně na čtenáři. Témata jsou jeho každodennost, paměť, drobná etika, politický šum v pozadí, sem tam záblesk hudby. Nejlépe funguje, když se opře o přesný detail a neuráží se moralizováním. Slabší kusy vyprchají jako poznámka na okraji, ale celek drží. Pravidelná sklizeň krátkých, civilních textů, které se čtou po kapkách a doznívají spíš po zavření knihy než během čtení. Pokud vám sedí autorova předchozí próza, Posvícení je poctivé pokračování stejného gesta.