Poslední léto

Román Poslední léto Doroty Ambrožové je kniha, která na první pohled působí nenápadně – dějově se toho v ní vlastně moc neodehrává. A přesto dokáže vtáhnout, strhnout a zůstat v hlavě ještě dlouho po dočtení. Je to totiž především intimní zpověď mladé dívky, která stojí na prahu dospělosti a snaží se porozumět nejen sobě, ale i světu kolem. Ambrožová píše upřímně, syrově a bez příkras. Hrdinka si přiznává i věci, které by jiní možná vytěsnili – své slabosti, chyby, chvíle, kdy má pocit, že je špatným člověkem. Právě tahle drsná upřímnost dává knize hloubku a autenticitu. Čtenář s ní prochází období hledání identity, prvních velkých otázek o smyslu života a vztazích s rodiči či okolím. Velmi silná je i reflexe toho, jak se lidé vzájemně ovlivňují a manipulují – často nevědomě, v dobré víře. Autorka na konkrétních situacích ukazuje, jak i slova plná „pochvaly“ mohou být zároveň těžkým tlakem, jak mezi rodiči a dětmi, učiteli a studenty či partnery probíhá neustálá, sotva viditelná hra očekávání a přizpůsobování. Poslední léto není kniha plná dramatických zvratů, ale spíš proud myšlenek, úvah a pocitů, které otevírají čtenáři vlastní „aha momenty“. Mně osobně přišla nesmírně silná právě tím, jak jemně a zároveň nekompromisně nastavuje zrcadlo. Pokud hledáte příběh, který není o akci, ale o hledání pravdy v sobě samém, o otázkách, které jsme si možná kladli v mládí – nebo si je klademe i dnes – Poslední léto je knížka, která vás osloví. Já ji hodnotím velmi kladně a vnímám ji jako jednu z těch, které mají sílu zasáhnout a dlouho rezonovat.

Líbila a moc ! až mě to samotnou překvapilo (a o to víc mě překvapuje i relativně nízké hodnocení na DK) autorka velmi šikovně zachytila myšlení a prožitky generace Z.. místy mi připomněla i moji vlastní dceru (ovšem jen v něčem a v náznacích.. začátek knihy se shoduje s jejím věkem) a i když jsem z úplně jiného těsta než byla Hana Hamplová, dokázala jsem se s ní sžít a koukat na svět jejíma očima.. Vyvolala ve mně kopec emocí, myšlenek.. místy to s ní bylo docela náročné, ale dospívání chce svůj čas a pevné nervy všech kolem... děkuji za zajímavý čtenářský zážitek a vhled do jedné duše..