Poslední dny slávy

Kniha mě na první pohled zaujala svou obálkou, která vystihuje podstatu věci, tedy že se bude jednat o dostihovou tématiku, což mě zaujalo ještě více. Hodně lyrických popisů prostředí, pocitů a všeho okolo mi dělalo problém se někdy v ději vyznat. Nakonec jsem si ale zvykla, i když to asi nebude úplně pro mně, ale určitě zajímavá zkušenost s tímto druhem románu. Kdyby to však nebylo z prostředí, které je mi blízké, tak mně knížka až tolik nezaujme. Nejlepší popisy scén byly až ke konci knihy (poslední 2 kapitoly), ve kterých jsem zůstávala v napětí a dokázaly udržet mou pozornost. Vynikající mi přijde i to, že kapitoly jsou pojmenovány po koních, kteří jsou v hlavním dění dané kapitoly a dostihu. Jakmile se dobře seznámíte s postavami a s absencí označení přímě řeči, začnete se v knize orientovat. Nakonec se dá zvyknout na tento styl psaní lyrickou formou a všechno dává smysl. Děj je dobře propracovaný a na závěr vše do sebe zapadá a dává smysl, jen je potřeba se opravdu soustředit. Na závěr bych to shrnula tak, že příběh byl opravdu výborný, jen kéž by se autor zaměřil více na stručné rozvíjení samotného děje než na tu lyrickou formou, kde se jednalo více o úvahy, myšlenky, pocity a lyrické vyobrazení prostředí.

Asi si ji budu muset s odstupem času přečíst znova. Mnoho postav, pro mě trochu zmatené přeskakování z jedne situace do druhé. Konec mi dával smysl, začátek bohužel ne. Proto chci přečíst znova, třeba to uvidím zase z jiného úhlu.