Poslední básně

Škoda, že poslední sbírka Mloszova života dopadla takto. Stařičkému básníku již zřejmě docházely síly a jeho verše oproti předchozí tvorbě zpovrchněly. Metoda básnického přemýšlení již nevede k metafyzickým výškám (jako např. ve sbírce To), ale končí u trochu lichého zachycování jednotlivostí. Z poetických deníků intelektuálního básníka jako by se stal pouze deník starce. Obrovskou výjimkou je ale samostatný epos o Orfeovi a Eurydice - kvůli němu si stojí za to Poslední básně prolistovat. Nádherně přebásněná legenda, jíž se mistrně prolíná osobní příběh autora.