Posedlí

Knihu jsem si užila - četla jsem ji s vědomím toho, za jakých okolností vznikla a proto jsem lépe strávila některé až bizarní situace, které se v této napodobenině gotického románu vyskytují. Autor rozhodně nešetřil dějovými linkami a kromě pomateného knížete, který žije na "strašidelném" hradě opředeném tajemstvím, se setkáváme s dalšími vyšinutými jedinci, spiritismem a parapsychologií, sportovními emocemi, s pohoršujícími zvyklostmi varšavského podsvětí a dokonce s vraždou - každé z těchto témat by stačilo na samostatný příběh. Posedlí nejsou žádným veledílem klasické literatury, ale rozhodně s jistým nadhledem stojí za přečtení.

Můj první román pro služky :-). A po pravdě – vlastně úplně netuším, co mě na něm tak bavilo, ale bavilo mě to velmi. I ten příběh okolo jeho vzniku. Prostě se všechno se vším tak nějak pěkně sešlo. Mé nadšení je ovšem třeba brát s rezervou, neb já mívám slabost pro podivné literární záležitosti.