Portugalské pohádky a pověsti

Sborník sebraných pověstí a pohádek celého Portugalska je první sborník tohoto druhu vůbec a já mám neskutečnou radost, že se mi dostal do rukou. Je třeba upozornit, že nejde o typické pohádky, na které jsme zvyklí u nás. Autorka sborníku hned v úvodu vysvětluje, že jde především o souhrn lidové slovesnosti, která se mezi místními předávala ústně. Příběhy jsou často upravovány podle schopností samotných vypravěčů. V útlé knížečce nám tak předkládá základní kostru vybraných příběhů a pohádek - proto jsou často velice kraťounké, někdy jen na stránku nebo půl. Některé jistě nejsou vhodné pro děti, ne všechny mají ten typicky "pohádkový ráz", kde dobro porazí zlo a vše se v dobré obrátí, postavy nejsou typicky dobré nebo zlé a u některých příběhů nelze hledat ani morální poučení, ale pouhý zábavný rozměr. Moc mě bavilo, že některé aspekty vybraných pohádek jsou podobné těm, co známe z našich končin - vystupují zde čerti, zlé víly, krutí vládcové, pyšné princezny - a přitom mají svůj typický ráz a často také nečekaný zvrat, který je našim pohádkám úplně cizí. Například o Červené Karkulce: děvčátko získá čepeček ne od babičky, ale od kouzelné víly, která ji později také zachrání ze spárů vlčího muže (zde velice oceňuji uchování původní formy pohádky). Jak asi tušíme, vlčí muž se nakonec utopí, ale tím zdaleka nekončíme! Karkulka není ryze dobrá postava, a když jí starší sestra po návratu domů často trápí, dívenka se pomstí. Úmyslně dá sestře špatnou radu, která způsobí, že sestra urazí kouzelnou vílu a skončí prokletá. Karkulka je za tuhle lumpárnu vyhnána matkou z domu, dlouho se trmácí světem, ale posléze si ji vyhlédne princ, který ji chce za ženu.