Porodní bába z harému

Mám-li být upřímná, tak musím napsat, že mě tato knížka potěšila a tak trochu předčila mé očekávání. Příběh se odehrával v krásném, nevšedním a exotickém prostředí, byl trošku napínavý, trošku romantický, ale určitě ne přeslazený, všeho tu bylo tak akorát. Na konci knihy jsem ocenila slovníček židovských pojmů, ze kterého jsem se moc ráda poučila.

Byla to každopádně blbost, pouštět se do pokračování knihy, která mě moc nebavila... Stejně jako u Benátek mi ani tady nesedlo prostředí. Osmanská říše v 16.století asi není úplně místo vhodné pro život. Sultán, harém, otroctví... nejen, že to nejsou témata pro mě atraktivní, ale mě se to vyloženě příčí. V téhle knížce se dějí fakt odporné, hnusné a nechutné věci - ty porody, to je ještě to nejmenší. Mám na mysli třeba zacházení s otroky atd. Jednu scénku si dovolím přiblížit, ale zároveň nad ní kroutím hlavou, jak mi přijde nereálná: která žena by byla schopná zakousnout se do krysy, kterou právě zašlápla (syrové, chlupaté)? No ještě jsem nezažila opravdový hlad, ale stejně mi to připadá trochu přes čáru. Celkově hodně situací mi tam připadalo nereálných a neuvěřitelných. Zároveň nechci křivdit autorce, protože knížka není špatná, líčí nám přeci jen úplně jinou dobu a místo. Je čtivá. Jen asi já na to nemám stavěný žaludek. Upřímně, mnohem raději si přečtu nějaký pořádný krvák - detektivku nebo thriller... Ale konec byl přece jen docela napínavý, ale opět dost vyhrocený a těžko uvěřitelný. Ona celá zápletka v této knize mi připadala uměle až násilně vytvořená. Obávám se, že s hodnocením 3* jsem ke knize ještě hooodně mírná...