Poník Toník a bělouš Matouš

Knížku jsem si z hromady novinek vytáhla kvůli ilustracím, ale kdybych to neudělala, o nic bych nepřišla. Ilustrace jsou totiž nakonec na ní to nejlepší. Téma: přehlížený outsider zachrání situaci. Proč ne. Oba polarizovaně popsaní hlavní protagonisté jsou ale vyloženě nesympatičtí a úplně nejhorší je text/překlad. Máme tady další klopotné, drhnoucí, mizerně přeložené verše (jestli je originál lepší, netuším). Do kolen mě dostaly informace z impresa: z německého originálu Ronny das Pony und Gerd das Pferd přeložil Andreas Kaulfuss a přebásnila Renáta Krejčí. Takže byl potřeba překladatel a pak "přebásnitelka", která napsala jeden román pro ženy a kromě tohoto majsrštyku přeložila dvě dětské knihy, z nichž jedna je obrázkové vyhledávací leporelo, a druhá (moc hezká) knížka pro děti s několika málo řádky na každé stránce. Pak se asi není čemu divit. Svěřit překlad veršů nějakému básníkovi by asi bylo moc drahé. (Ale překlad samotného názvu se docela povedl, to zase ano.)