Pomstím se!

Četlo se to samo. První půlka knihy mě nějak nedokázala vtahnout do děje. Působilo to povrchně a nebylo cítit emoce hlavních postav. Pak to bylo o trochu lepší, ale asi pár stránek na víc by příběhu neublížilo. Líbilo se mi, že dej krásně plynul. Byl to zajímavý i když trochu neuvěřitelný příběh.

U téhle knihy jsem si během čtení několikrát říkala, že v ní vidím potenciál, jen se mi ho dlouho nedařilo úplně najít. První téměř dvě třetiny pro mě byly poměrně náročné, a to ani ne kvůli samotným tématům a situacím, kterým hlavní postava čelí. Větší problém jsem měla se způsobem, jakým je příběh napsaný. Připadá mi poměrně povrchní, postrádá větší hloubku a především emoce, které by vzhledem k tomu, co se v něm odehrává, měly být mnohem výraznější. Místy jsem tak měla pocit, že všechno jen sleduji z bezpečné vzdálenosti a k postavám se nedokážu skutečně přiblížit. Zajímavé pro mě bylo, že v poslední třetině se tenhle dojem výrazně změnil. Děj začal být poutavější, jednotlivé charaktery dostaly větší prostor a konečně jsem v nich dokázala vnímat něco víc než jen základní obrysy. Také samotný příběh se začal lépe skládat dohromady a najednou mě zajímalo, kam se bude dál ubírat. Právě tahle část mi ukázala, že kdyby autorka podobným způsobem pracovala s postavami, emocemi a dějem od začátku, mohl být výsledný dojem podstatně silnější. Ve výsledku proto zůstávám někde uprostřed. Neodcházím zklamaná natolik, abych knihu úplně zatratila, ale zároveň ve mně nezanechala pocit něčeho výjimečného. Je to v zásadě průměrné čtení, u kterého mě nejvíc mrzí nevyužitý potenciál. Škoda, že se příběh nerozjel tím směrem, kterým se vydal v poslední třetině, protože právě tam mě konečně dokázal vtáhnout a ukázat, co z něj mohlo být.