Pomocníčka ťa vidí

Opět kniha pro horké dny, kdy vám to přece jen tak nemyslí anebo se vám přemýšlet nechce:-) a byla to dobrá volba. Já se dostala teprve ke třetí "Pomocnici", ačkoliv od jejího vydání se knižní trh dalšími napínavými příběhy od Freidy jen hemží. A já se k nim časem také dostanu, musím si je dávkovat, abych si čtení užila, píše totiž pořád úplně stejně. A tak bych si asi řekla, že už to není ono, jako ty první knihy, ale ono je, jen je to pořád to samé dokolečka dokola a tak je třeba nechat předešlou knihu upadnout do zapomnění ( což není takový problém:-)) a potom si další příběh náležitě vychutnat.Autorka totiž píše neskutečně vtipné, ač zcela nereálné, příběhy ze života, okořeněné nějakou tou vraždou. Ale ta, pro mě, hraje asi nejmenší roli, je mi víceméně jedno kdo, kdy a proč, proto marketingová lákání na "mrazivý" thriller ve mně vzbuzují stejný úsměv jako knihy Freidy. Je to vše jiné než mrazivé, je to napínavé, vtipné a čte se to velmi dobře i když nemáte svůj nejbystřejší den :-). Nic víc, nic méně, ale občas prostě potřebuju něco takového přečíst. A na mém výborném hodnocení nic nezmění ani to, že jsem knihu dočetla předevčírem a dnes ráno se musela kouknout, kdože vlastně byl vrah :-)). Zábavná, maloměstská, černá komedie, kterou jsem si, zejména v první půli, dosti užila :-).

Obě předešlé Pomocnice byly skvělé a velmi svižné čtení, které jsem si opravdu užívala a těšila se na pokračování. I tentokrát se kniha čte neuvěřitelně rychle, je napínavá, od jisté doby se asi dá vytušit co se děje, ale i tak nám autorka nachystala plno nečekaných zvratů a také pár nelogičností například ve vyšetřování policie, (uvěřitelnost u tohoto žánru dávno neřeším :-)). A ten závěr byl pro mne trošku ošizený. Bonusem k tomuto poslednímu dílu trilogie je krátká novela v závěru knihy, takové uzavření příběhu Millie a Enzy.