Polské noční můry

Najväčší český propagátor poľského hororu Honza Vojtíšek a Golden Dog v r. 2023 vydali na naše pomery nevídaný počin: antológiu súčasného poľského hororu. Ak Honzu nepoznáte, stačí si prečítať jeho kompetentné úvodné slovo a hneď vám bude jasné, že je to muž na správnom mieste. Pozornosť púta výrazná obálka Michala Březiny, ktorá mi jemne pripomenula Mlčanie jahniat a Ďáblův hřbet :-) Nechýbajú medailóniky autorov a na každej strane je uvedený názov poviedky resp. meno autora. Na svoje si príde každý: milovník plíživého hororu i explicitného, odporného i atmosférického, realistického i nadprirodzeného, moderného i staromódneho. Mňa najviac zaujali Otec, Baba Jaga a Ďáblova bible. Aj keď obvykle explicitné úchyláčtiny nevyhľadávam, tu ma bavili (Levička, Jako šelestění listí za podzimní noci). Ako to v antológiách chodí, každého zaujme niečo iné. Čo sa jednému nepáči, z toho je ďalší nadšený. A naopak. Niektoré texty sú predvídateľné. Každý, kto pozná rybu fugu vie, ako to skončí. Baba Jaga je esenciou ježibabovských klišé (nechýba dokonca kocúr). O kvalite jednotlivých autorov ale vypovedá, že texty sú napriek prítomnosti klišé čítavé, svižné, vzdušné a chytľavé (čo je akiste opäť Honzova zásluha, antológiu nielen zostavil, ale tiež preložil). Veľmi som sa na knihu tešil a ako to už chodí, to tiež nie je dobre, pretože očakávania sú potom našponované nerealisticky vysoko. Áno, asi som čakal o štipku väčší počet textov, ktoré ma odrovnajú a inšpirujú. Občas haprovala logika (ozaj jej vychrstol VRIACU vodu do tváre a ju to nezabilo alebo mi niečo ušlo?) a v diele, ktoré samo seba charakterizuje ako hororové, by sa nemala vyskytovať poviedka Rozumíš, drahoušku? Síce pojednáva o domácom násilí, čo JE horor, ale to z nej ešte nerobí hororovú poviedku. Niektoré poviedky ma nebavili a pár ma sklamalo, čo je škoda najmä u Karoliny, ktorá začína super a nakoniec sa z nej vykľuje niečo čudné. Za mňa je každopádne skvelé, že Polské noční můry vôbec vyšli, mnohé poviedky sú výborné a obecne je to skvelá príležitosť, ako držať prst na tepe (hororového) dňa. Golden Dog síce vydalo v minulosti už o chlp vyrovnanejšie antológie (Jihočeský horor, České temno), ale rozhodne by som sa nebránil tomu, ak by pokračovalo i v propagácii (zjavne výdatného) poľského hororu.

Uchvátila mě svým vzhledem a šokovala vnitřkem. Teď seriózně to myslím vážně. Obálka mě naláká, jelikož je naprosto povedená a přesně motýli jsou moje parketa. Vnitřek je složen s krásně ilustrovanou můrou na každé straně, ale především je složen z 18 hororových povídek, které vám nedají spát, protože nutí člověka číst dál a dál. Takhle čtivá kniha je bomba, kterou budete hýčkat a hlavně hltat. Dosti jsem byl skeptický k naším sousedům, protože hororové povídky z Polska.. no nelituji ani jedné přečtené stránky, opravdu! Lidé, kteří se podíleli k vzniku této knihy umí neskutečně skvěle psát, aby to čtenáře chytalo a nedejbože, aby knihu odložil!! Pokud si mám vybrat jednu povídku, která byla ze všech tipťop.. hm, by byl to těžký úkol. Rozhodně mohu, ale říci, že mě dosti v přemýšlení a vlastně i zamyšlení vedla povídka Nečas. Stále nevím proč a bádám nad otázkou, ovšem jsem v zaslepené uličce. Nejspíše mě uchvátil konec té povídky ? Či stojí za tím něco více? Autoři mají každý zajímavý styl psaní, který mi byl sympatický a někteří mají zvláštní, ale stejně zajímavý styl rozvrhnutí.