Polévka pana Leprona

Další dětská kniha, která má krásné ilustrace, je dokonale, s velkou péčí zpracována, řekla bych vizuálně vymazlena. Ale co ten text? Co má dětem vlastně sdělit? Čím je může nadchnout a přitáhnout? Pokud jde o varování před vyhořením, těžko se potká s dětským viděním světa, s dětskou zkušeností. Jediné, co mě při čtení napadlo, že chce autorka naučit děti názvy zeleniny (nemyslím to ironicky). Knihu jsme se synem ani nedočetli, což mě moc mrzí. Nebo jde o nějaký kontext, který zapadá do italského prostředí?

Těžko se mi hodnotí. Souhlasím s komentářem od L.K., nedokážu určit, pro jakou věkovou kategorii je knížka určená. Ilustrace jsou ale nádherné! I text a celková myšlenka se mi líbila. Ovšem já to vše dokážu ocenit z pohledu dospěláka. Myslím, že dítě si z příběhu nic moc neodnese, pokud ho dospělý celým příběhem neprovází a nevysvětluje. I tak si ale říkám, jestli není škoda dětem už odmalička podsouvat témata o přepracování a vyhoření - protože malé děti věří, že dokáží cokoliv. To až s vlastními zkušenostmi postupně přichází na to, že svět není tak jednoduchý. Dá se z toho ovšem vyvodit ještě jedna (pro děti) hezká myšlenka - že čas s blízkými je ten nejcennější.