Pokoj stínů

Hlavní hrdina Anton je veliký karbaník a trochu vtipálek, jehož občasné rýpavé poznámky mu jeho kolegové rádi odpouštějí. Už z prvního dílu vím, že je třeba si dávat pozor na postavy, které se tam třeba krátce mihnou, protože později můžou hrát důležitou roli. Příběh je dobře promyšlený, pátrání napínavé, nemám pocit, že by tam byla prázdná místa. Jenom hlavní hrdina mi nebyl nijak zvlášť sympatický, mnohem víc bych mu fandila, kdyby se na závěr zachoval podle toho, co mu radí srdce a lidskost, a ne podle práva. Třetí díl si ale ještě přečtu.

Vyplatilo se mi, že jsem přečetl obě knihy během pár dnů a nevadila mi spousta osob v příbězích. Někdy mi připadalo, že autor děj zbytečně natahuje, ale je to jeho styl psaní a chce nás utahat svou dokonale promyšlenou zápletkou - a to se mu daří - a "rozhřešení " je nečekané a "několikavrstvé" a podrobně vysvětlené. Jen piš hochu, budu Tě číst!