Podivuhodný nosorožík

Darkus Cuttler žije normální život polovičního sirotka. Maminka mu už sice zemřela, je ale rád, že má alespoň tatínka. Ale ten jednoho dne zmizí z Přírodopisného muzea a nikdo neví kam. Darkus je zoufalý, rozhodne se však, že záhadě přijde na kloub. V tom mu pomůžou Virginie s Bertoltem, jeho noví kamarádi, brouk Baxter, který mu dělá ochránce, a poté i strýček Max. Mají podezření na Lukrécii Cutterovou - módní návrhářku zajímající se o brouky. Při pátrání se zjistí mnoho věcí nejen o ní, ale i o starém projektu Fabre, který už dávno upadl do zapomnění. Darkus, náš hlavní hrdina, je dvanáctiletý, citlivý kluk. Má hnědé vlasy, černé oči a snědou pleť. Na svůj věk se chová dost vážně a uzavřeně, od doby, kdy ztratil maminku, se nikomu moc nesvěřuje a stal se úplným introvertem. Se všemi dobře vycházel, jenže nikdy si nenašel takové kamarády, se kterými by si rozuměl. Má však velkou odvahu splnit či uskutečnit své sliby a přání, např. najít svého tatínka nebo zachránit brouky. Věří, že všechno dobře dopadne, protože jak řekl: ,,S trochou kuráže a odhodlání jsme neporazitelní.“ Mně se tato kniha velmi líbila. Je to sice beletrie pro děti a mládež, mohou ji samozřejmě číst i dospělí. Příběh je napsán srozumitelně a místy i vtipně. Začátek mi připadal smutný, ale pak se začalo všechno "vyjasňovat". Kromě toho jsou v knížce vyobrazeny zářné příklady spolupráce, přátelství i věrnosti - třeba, když Baxter ochránil Darkuse. To nejlepší však bylo neobvyklé téma - brouci. I když k těmto tvorům pociťujete nechuť, kvůli tomu neodkládejte tuto knížku. Opravdu stojí za to si ji přečíst.

Brouky jsme měli rádi i předtím, na tom se nic nemění. Drželi jsme palce Darkusovi a spol. až do konce a takovou skrýš v nábytkovém lese bychom taky chtěli.

Celá zadní strana přebalu hýří superlativy na téma broukománie, jenže . . . Zhruba 300 stran hustě psaného textu, téměř bez obrázků, se spoustou neznámých slov (kromě názvů samotných brouků či částí jejich těl také např. dvoušroubovice DNA). S tím si běžný dětský čtenář neporadí, ba co hůř - ten se o to ani nebude pokoušet. Pro čtenáře od 8 let, čtu v tiráži; já bych takovou knihu svému osmiletému dítku určitě nenabízela. Téma vůbec není špatné, příběh je zajímavý a napínavý, kamarádské trio funguje skvěle. Ale chce to značnou dávku soustředění, spoustu volného času a chuť něco nového se dozvědět a pochopit. Uvidíme, kolik čtenářů se touží stát vášnivými entomology . . .

Darkus Cuttler žije normální život polovičního sirotka. Maminka mu už sice zemřela, je ale rád, že má alespoň tatínka. Ale ten jednoho dne zmizí z Přírodopisného muzea a nikdo neví kam. Darkus je zoufalý, rozhodne se však, že záhadě přijde na kloub. V tom mu pomůžou Virginie s Bertoltem, jeho noví kamarádi, brouk Baxter, který mu dělá ochránce, a poté i strýček Max. Mají podezření na Lukrécii Cutterovou - módní návrhářku zajímající se o brouky. Při pátrání se zjistí mnoho věcí nejen o ní, ale i o starém projektu Fabre, který už dávno upadl do zapomnění. Darkus, náš hlavní hrdina, je dvanáctiletý, citlivý kluk. Má hnědé vlasy, černé oči a snědou pleť. Na svůj věk se chová dost vážně a uzavřeně, od doby, kdy ztratil maminku, se nikomu moc nesvěřuje a stal se úplným introvertem. Se všemi dobře vycházel, jenže nikdy si nenašel takové kamarády, se kterými by si rozuměl. Má však velkou odvahu splnit či uskutečnit své sliby a přání, např. najít svého tatínka nebo zachránit brouky. Věří, že všechno dobře dopadne, protože jak řekl: ,,S trochou kuráže a odhodlání jsme neporazitelní.“ Mně se tato kniha velmi líbila. Je to sice beletrie pro děti a mládež, mohou ji samozřejmě číst i dospělí. Příběh je napsán srozumitelně a místy i vtipně. Začátek mi připadal smutný, ale pak se začalo všechno "vyjasňovat". Kromě toho jsou v knížce vyobrazeny zářné příklady spolupráce, přátelství i věrnosti - třeba, když Baxter ochránil Darkuse. To nejlepší však bylo neobvyklé téma - brouci. I když k těmto tvorům pociťujete nechuť, kvůli tomu neodkládejte tuto knížku. Opravdu stojí za to si ji přečíst.

Brouky jsme měli rádi i předtím, na tom se nic nemění. Drželi jsme palce Darkusovi a spol. až do konce a takovou skrýš v nábytkovém lese bychom taky chtěli.