Podivnost

V roce 1980 otřásl Itálií zločin, který se stal v jedné sicilské vesnici: byli zde zavražděni dva mladíci, a to jen proto, že spolu měli vztah, že se milovali a že to tak úplně neskrývali. Netolerance okolí, nepochopení odlišnosti obou mladých lidí, vlastně nepochopení jejich lásky a údajně urážka na cti jedné vážené rodiny (jeden mladík byl obviněn z toho, že druhého svedl na scestí a zkazil ho) vedly k dvojnásobné vraždě, kterou se nejdřív všichni pokusili zakamuflovat jako dvojnásobnou sebevraždu. Takzvaný „Zločin v Giarre“ zůstal dodnes ne zcela objasněný, ale silně ovlivnil boj za práva homosexuálů v Itálii a vedl k založení první italské LGBT organizace Arcigay v Palermu. O zločinu bylo napsáno několik knih a natočeno několik dokumentů i hraný film. A zločinem se ve svém úspěšném románu Podivnost (Stranizza, 2013, přeprac. 2023; přeložila Monika Štefková, vydalo Meridione) inspiroval také italský spisovatel Valerio la Martire (*1981). Děj knihy se odehrává ve fiktivní sicilské obci Fochi nedaleko města Katánie a jména hlavních postav jsou jiná než ve skutečnosti, protože autor nechtěl psát dokument, ale román, a to román především o lásce, protože jak píše ve své závěrečné poznámce o zločinu a jeho ohlasech v tisku a u veřejnosti: „Že šlo o dva tak mladé chlapce, se zjistilo až časem. Že zemřeli v objetí, se zjistilo ještě později. Že to byla láska, se neřeklo téměř nikdy.“ Čtenář od samého začátku ví, že tento příběh nebude mít šťastný konec, že dojde k vraždě. Ale před ní tu byla láska a dva kluci. Šestnáctiletý Nino Scalia, který s otcem objíždí venkovské trhy. A o něco starší Marco Accordino, který se do Fochi vrací po půlročním vězení v Katánii za to, že okradl svého zaměstnavatele, který je zároveň jeho nepřiznaným otcem. Marco je ve Fochi vnímán jako problematický mladík a skoro všichni si šeptají také o tom, že je „buzerant“. Shodou náhod se Marco seznámí s Ninem a začne s ním jezdit na trhy místo Ninova nemocného otce. A mezi oběma kluky postupně vyklíčí láska. Pro Nina úplně první, sám sebe teprve objevuje a uvědomuje si, že ho přitahuje stejné pohlaví. Pro Marca, který už za sebou má nějaké sexuální zkušenosti, je to vlastně také láska první, protože poprvé touží opravdu s někým být a v mezích možností to dát najevo. A hlavně touží vypadnout z vesnice, kde si každý vidí do talíře, kde hraje roli rodinná čest, kde se šíří drby a nic se neutají, kde není žádná budoucnost, kde vládnou netolerance a posměch a také mafie a její zákon omerty. Citlivě podaný příběh o lásce a odlišnosti, o touze po vztahu a po úniku z nepřátelského prostředí pomalu nabývá rysů blížící se tragédie, která je vlastně i jakousi „kronikou ohlášené smrti“: řada lidí ví, že se schyluje k něčemu strašnému; vědí to nakonec i Nino s Marcem, ale je pozdě. A jsou tu otázky: kdyby kluci odešli dřív, kdyby měl Nino větší odvahu opustit milující rodinu (protože Marca naopak ve Fochi nic nedrží, matka pije a nestará se a údajný otec synem pohrdá, vždyť to byl dokonce on, kdo ho poslal do vězení), kdyby zločinu někdo dokázal zabránit… Podivnost je z těch románů, které se tak trochu bojíte číst dál, protože od začátku víte, že vás čeká tragický konec. Ale samozřejmě přestat číst nemůžete, protože přes všechen smutek je to román krásně napsaný s nezapomenutelnými hrdiny a s příběhem, který vás jen tak neopustí.

Propletené ruce a dva páry nyní už prázdných očí, které se odrážejí jedny v druhých... Zemřeli, protože se milovali. Slyšíte, cítíte, tu absurditu???????.......