Pod stolem

Krásně ilustrovaný a nápaditě napsaný příběh, který rodiče čtou i poté, co už dítě usnulo. Po mnoha dětských knížkách, které byly vždy po nějaké stránce lehce odfláknuté (např. po stylistické stránce nebo chybami v příběhu), mi cesta malého drobka učarovala a už jedeme druhé kolo. :)

Nevím, jak je to u vás, ale pod naším jídelním stolem to snad po každém jídle doslova žije a já vždycky s nadsázkou říkám, že si pod něj můžeme pořídit slepičky, které by se z množství drobků krásně napapkaly. Ovšem pak k nám doputovala knížka Pod stolem (aneb Neobyčejná cesta malého drobka) a rázem na život pod jídelním stolem nahlížíme jinak. Violka na první pohled působí jako holčička svého věku - ráda si hraje pod stolem, pořádá čajové dýchánky, čte pohádky, jenže má jeden vzácný dar, aniž by o tom věděla. Skrze svou fantazii umí vdechnout neživým věcem život. A tak to pod jejich stolem skutečně žije - kromě rybenky Inky se setkáváme s drobky Zázvorkem, Piškotem a Vdolečkem nebo třeba se starým vysavačem Aloisem. Nováček Zázvorek se pod taktovkou nebojácné Inky učí pravidlům přežití, páč nechat se vysát znamená v životě drobka dost zásadní problém. Proto celé společenství z pod stolu uklízí chuchvalce prachu, aby nebylo třeba tak často zapínat Aloise, starého pana vysavače. Jenže co se jednou nestane! Inku vyhodí spolu s politou knihou do odpadkového koše! Proto se Zázvorek (do té doby velký strašpytel) rozhodne opustit bezpečí domova a vydat se na skládku, aby svou kamarádku zachránil! Pod stolem vám kromě knižního dobrodružství nabízí i druhou linii příběhu, kterou buď využijete, nebo necháte být. Je to na vás. Ale za mě je tento přesah velmi důležitý (obzvlášť v tomto období, kdy konzum doslova požírá smysl Vánoc). Věnuje se totiž udržitelnosti, zbytečnému plýtvání (nejen jídlem) a vztahu k věcem, což je téma, které už s naší pětileťačkou probíráme - co s hračkami, s nimiž už si nehraješ, opravdu potřebuješ další panenku? Vždyť už jednu máš a jen tam leží v koutě, vůbec si s ní nehraješ (tohle je samozřejmě jen příklad, páč u nás zrovna frčí panenkovské období ve velkém). Kupovat další dobrůtku? Vždyť jich tam máš spoustu od Mikuláše. A pomalinku polehounku už začínám používat argumentaci s naší planetou - někdy se to daří, jindy méně, někdy vůbec, ale řídím se heslem, že i malé činy můžou změnit svět. Pokud razíte podobnou filozofii, rozhodně se po knížce Moniky Hulíkové podívejte, nabídne vám spoustu námětů k povídání. Děkujeme paní autorce za knihu, moc jsme si ji užili .