Pod šírym nebom

Kniha je opravdu krásná, co se vzhledu týká (za to patří můj dík šikovné spoluautorce i zlínskému nakladatelství) - když jsem ji otevřela, jako bych vstoupila do lesa, a nejdřív do březového hájku - podle první předsádky v knize. Obsah je věnovaný vzpomínkám na dětství a předky, vlastním zážitkům, obyčejným dnům a různým dovednostem a zkušenostem, které autor po troškách dávkuje a prolíná s fotografiemi, úžasně ladícími s textem i posláním knihy. Je to praktické i poetické vyprávění pro toho, kdo má rád lesní samotu a rád si čte o jiném (prostém) způsobu života. A kdo se odhodlá, může něco i sám zkusit (kdybych byla šikovným mužem, zkusila bych aspoň lesní lůžko:). Příroda je zázračná a pobyt v lese je léčivý.

Pod širým nebem (pod celtou) v lese švédského severu strávil tento člověk 4 roky a poblíž žije s rodinou nadále. Není to žádný nespokojený útěkář, hledač či nevím-co-chci osoba, pro něj to byla tak trochu jediná možnost přežití. Líbí se mi to, jak přijímá ta léta strávená o samotě v lese - jako nutnost k přežití a léčbu (i když tak nadále už nežije), jeho praktické rady, přestože většina není žádná novinka, ztotožňuji se s nimi. Obdivuji jeho nalezení rovnováhy mezi přírodou a komfortem (ten je na můj vkus až příliš, ale to každý vnímáme jinak), spojení života v domě a v lese. Nebo... zajímalo by mě, jestli cítí rozpolcenost mezi oběma světy... Obdivuji jeho přístup k rodině (na začátku to muselo být s ním těžké, jak sám přiznává) A úplně nejvíce mě oslovily fotky od jeho ženy, které text doprovází. Ty vyjadřují duši severského lesa, života i samotnou osobnost. Uvítala bych více textu i fotografií. A i když autor není žádná spisovatelská elita (naopak praktičnost jemu vlastní je obsažena v každé větě), některé události, které ho do lesa dovedly, jsou zmíněny velmi okrajově, a jako příručka pro přežití na severu taky kniha neobstojí, je to prostě pohlazení pro civilizací unavenou duši, která tu rovnováhu hledá (a že nám to tady v malé zalidněné zemičce jde mnohem hůře než v severských lesích). "není toho zapotřebí moc a život může být dobrý." "Trvalo mi několik let, než jsem se znovu sžil s moderním světem a pochopil, že v životě nejde jen o přežití. Že život znamená mít se dobře.