Po schodech nahoru dolů

Po schodech nahoru dolů je jedna z těch knih, které si získají čtenáře bez ohledu na věk. Přestože je určená dětem od osmi let, tak já jsem si její čtení ve svých jednatřiceti letech užila od první do poslední stránky. Je to příběh plný fantazie, tajemství a dobrodružství, ale zároveň v sobě nese i téma přátelství a hledání vlastního místa ve světě. Autorka přichází s příběhem dvou chlapců ve stejném domě, ale v odlišných realitách a podává ho tak přirozeně, že se čtenář velmi rychle zorientuje a přijme všechna pravidla tohoto neobvyklého světa. Kniha je napsána tak, že mi stránky ubíhaly pod rukama a měla jsem pocit, že zažívám dobrodružství společně s Maxem a Alexem. Příběh je napínavý tak akorát pro mladší čtenáře, ale zároveň probouzí zvědavost a návrat do dětství pro nás dospělé. Kniha navíc není zbytečně komplikovaná, přesto dokáže překvapit a udržet pozornost až do konce, nudit se rozhodně nebudete. Velmi se mi líbila atmosféra knihy. Tajemný dům, podivné zvuky, skryté prostory a postupné odhalování toho, co se vlastně děje, vytváří kouzelné čtení, od kterého se jen těžko odchází. Po schodech nahoru dolů je krásná, chytrá a nápaditá kniha, která dokazuje, že kvalitní dětská literatura může bez problému oslovit i dospělé čtenáře. Kniha je pro všechny, kteří mají rádi příběhy plné dobrodružství.

Knihu "Po schodech nahoru dolů" četla moje osmiletá dcera a musím říct, že ji příběh zaujal už od začátku. Sama jsem byla zvědavá, jak na ni budou působit trochu tajemná atmosféra a nápad se dvěma chlapci, dvěma domy a zvláštním propojením mezi jejich světy. Nakonec se ukázalo, že právě tohle ji bavilo nejvíc. Dcera má ráda knihy, ve kterých se něco děje, ale zároveň nejsou příliš strašidelné. Tady našla přesně takovou kombinaci. Příběh je napínavý, má v sobě tajemství a nutí čtenáře přemýšlet, co se vlastně děje, ale nepůsobí děsivě tak, že by se dítě bálo číst dál. Spíš naopak — chtěla vědět, co bude na další stránce. Líbilo se jí hlavně to, že hlavními postavami jsou děti, kterým mohla rozumět. Alex a Max jsou každý trochu jinde, a přesto mezi nimi vzniká zvláštní pouto. Pro dětského čtenáře je podle mě příjemné, že příběh nestaví jen na záhadě, ale i na přátelství, odvaze a zvědavosti. Dcera se několikrát zastavila a vyprávěla mi, co se v knize stalo, což beru jako nejlepší znamení toho, že ji čtení opravdu vtáhlo. Kniha má také hezkou atmosféru. Není to obyčejný příběh ze života, ale zároveň není tak fantastický, aby se v něm dítě ztratilo. Je tam něco tajemného, něco kouzelného a něco velmi lidského. Právě tahle kombinace podle mě funguje moc dobře. Za mě jako rodiče oceňuji, že kniha podporuje chuť číst. Nezahlcuje, ale zároveň nepodceňuje dětského čtenáře. Osmileté dítě si v ní najde dobrodružství, záhadu i postavy, kterým může fandit. Myslím, že je vhodná hlavně pro děti, které už čtou samostatně a mají rády příběhy s napětím a fantazií. "Po schodech nahoru dolů" je kniha, která u nás doma nezapadla. Dcera ji dočetla se zájmem a ještě po přečtení se k příběhu vracela v rozhovoru. A to je pro mě u dětské knihy jedna z nejlepších recenzí. Děkuji nakladatelství Portál za poskytnutí recenzního výtisku.