Plyšová hračka

"Plyšáček" mě na první pohled zaujal jak svou výraznou obálkou, tak i samotnou anotací. Téma, kterému se kniha věnuje, v posledních letech stále více rezonuje společností, což považuji za velmi pozitivní. A co se týče počtu knih, které jsem přečetla s tímto tématem? Je jich pomálu a proto jsem se rozhodla to napravit. Samotné čtení bylo svižné, příběh plynul lehce, ale bohužel mě nezaujal tak, jak jsem očekávala. Od knihy jsem si slibovala o něco hlubší a možná i intenzivnější uchopení tohoto důležitého tématu. Co mě v průběhu příběhu zarazilo, bylo chování hlavní hrdinky Emilie, které mi přišlo neodpovídající jejímu věku, což mi kazilo celkový dojem. Přestože oceňuji skvělý námět a dobrý úmysl autora, zpracování mě bohužel příliš neoslovilo. Kniha ve mně nezanechala ten silný dojem, jaký jsem od ní očekávala, a i když jsem ji dočetla, nemohu říct, že by mě skutečně zasáhla.

Taková obyčejná knížka. Jako jo, dalo se to, ale nějak mi tam chyběla pointa. Holka, která má na první pohled obyčejný bezproblémový život, normální rodina, ale ukazuje se, že to není tak ideální, jak to může na první pohled vypadat. Rodiče se jí moc nevěnují a nestarají se, co dělá, a podle toho to tak vypadá. Začne se stýkat s cizími muži z internetu a nechá si od nich dělat kdoví co, hlavně je nadšená, že za to dostane peníze. Přišlo mi teda dost špatné, že rodiče neměli tušení, co 15leté děcko ze základky ve volném čase vyvádí. Chápu, že asi neví, co dělá na internetu, ale že ani nevěděli, s kým tráví čas? Že jezdí do jiných měst a potkává se tam s cizími chlapy? To je teda dost špatné. Pořád jsem ale čekala, kdy se stane něco zásadního, myslela jsem, že hlavní postava zažije nějakou zkušenost, ze které se poučí, nebo tak něco. Tady to ale skončilo tím, že jí na to přišli rodiče, a tím kniha skončila. Mohlo to aspoň pokračovat, jak to řešili dál... Kniha byla dost krátká, přečetla jsem ji tak za hodinu. Nebyla špatná, četlo se to dobře, ale nějaká ta pointa tam prostě chyběla.