Plakať som si zakázala 2.vyd.

U téhle knihy jsem prožila hned několik nálad. A bohužel zvítězila totální otrávenost, kterou způsobily zdejší postavy, které mi vůbec nesedly. Je fajn, že je vyprávěno z pohledu obou hlavních aktérů, ale nedokázala jsem se ani do jednoho z nich vcítit. :( Rosie je krásná, sexy, ovládá několik jazyků, má sebevědomí na rozdávání, je cílevědomá, má ráda svobodu a chce si život maximálně užít. Na tom by samozřejmě nebylo nic špatného, kdyby ovšem její chování už někdy nebylo za hranicí snesitelnosti a morálky. Čekala jsem samozřejmě, že za jejím chováním bude něco víc, ale omluva to prostě není. Oproti ní Filip působil jako takový beránek, který ale uměl vystrčit růžky a byl to strašný pokrytec. Hlavně si svoje chování odůvodnit a chybu svést na někoho jiného, že? Já nic, já muzikant.. Je to příběh typu "hra kočky s myší", přičemž myš je tady spíš muž a já to preferuji opačně. Nechci se v tom dál pitvat a knihu zbytečně hanit, protože své čtenáře si jistě najde. Autorka píše určitě čtivě, díky krátkým kapitolám příběh rychle ubíhal. Nicméně jednání postav mi bylo čím dál víc proti srsti, že mi příběh zprotivily a čtení mě tím pádem nebavilo. Zvrat na konci byl ale super. Druhý díl můžu s klidným svědomím vynechat, protože mi tento závěr vlastně vyhovuje.