Písečníci a volání tesakody

„Jedna z těch knih, u kterých dítě říká: ‚Ještě jednu kapitolu…‘ – a najednou je přečtená celá. Napínavé dobrodružství, které opravdu chytne. Od přečtení máme doma Chumáka (netuším kdo to je, ale už pár měsíců se naše dítě nejmenuje Jakub ale Chumáček)."

Musím uznat, že jsem nečekal, že se autor (pravděpodobně) inspiruje Problémem tří těles, ale je to příjemné překvapení, do tohoto zasazení to sedí. Kniha se navíc odchyluje od předchozích dílů tím, že se odchyluje od školního žánru a soustředí se spíše na řešení záhad, které se Tomášovi dějí. V některých chvílích je to dokonce i hororové, zvláště, pokud jste nečetli Problém tří těles (nebo nemáte nastudovanou teoretickou fyziku) a nedojde vám tedy, co se děje, například určité jevy spojené s vnímáním ve specifickém typu prostoru. A ještě nutno dodat, že zde popsaná teorie o temné hmotě není tak temná (pun indended), jako v Problému tří těles. Dvořák v sobě nezapře vědce, kterým býval, a to je super. Akorát ta míra nezodpovězených či dokonce nepochopitelných otázek by mohla být nižší.