Percy Jackson - Zloděj blesku (Grafický román)

Tohle bylo příšerný. Tahleta číčovina rozhodně nemá nic společného s Percym Jacksonem. Kresba se mi vůbec nelíbila a nebyla mi vůbec příjemná. (Proto jsem se radši vyhýbala těm cringe obličejům od Percyho.) Zatímco Percy Jackson jako NORMÁLNÍ kniha je geniální, tohle bylo prostě... Nic. Strašně jsem se nudila a musela jsem se do toho čtení vyloženě NUTIT, abych ji konečně dočetla a měla ji z krku. (Měla jsem strašnou chut ji odložit, ale nakonec jsem se přes těch pár posledních stran dokopala.) Příběh byl co dvě strany pozměněný a nakonec tam i chyběly moje fav scény. Jestli jste fanoušci Percyho Jacksona, tak tohle v žádném případě nečtěte. (Už je vám asi jasné že pokud budou i další P.J. komiksy, tak se do nich rozhodně pouštět nebudu.) Jako je to pořád P.J, ale tohle si žádné hvězdy nezaslouží. Ztráta času.

Adaptace románu Ricka Riordana nedopadla vůbec špatně, a kdyby v sérii pánové Robert Venditti a Attila Futaki pokračovali, možná bych se časem i dozvěděl, jak to celé s Percy Jacksonem vlastně dopadlo. Knihu jsem totiž před lety vzdal právě po prvním díle. Komiksové zpracování v tomhle ohledu zafungovalo lépe, to ale bohužel neznamená, že nemá chyby. Kvůli rozsahu dělají tvůrci kompromisy mezi tím, co je třeba zobrazit a co ne, vinou čehož občas některé dialogy působí jak z inscenace Mrazíka v provedení amazonských domorodců. S tím souvisí i mizerná práce s pozadím celého vyprávění, včetně alespoň základního načrtnutí charakterů ústředních postav. Jasně, po nějaké době je nám vysvětleno, kdo jsou polokrevní a jak se to má s řeckými bohy v Americe, ale vztahy mezi postavami působí natolik uměle, že když dojde na finální zvraty, berete je jako záležitost předlohy, než jako logický vývoj událostí. To všechno je přitom důsledek nuceného krácení, aby se příběh vešel do určitého počtu stran.