Percy Jackson - Bitva o labyrint

(Čteno v AJ, tudíž přicházím o právo na komentování českého překladu.) ---- Předposlední díl před finálovkou si drží vysokou laťku. Koncept Daedalova labyrintu byl zajímavě zpracovaný a nové postavy děj ještě rozhýbaly. Nico mě hodně zaujal a zajímá mě, co vše jeho schopnosti ohledně podsvětí zahrnují - protože to přivolání pár mrtvých vojenských generálů se vcelku hodilo. Nějak nevím, co si myslet o Rachel, ale myslím, že v tomhle ohledu je Percy ještě víc mimo než já, takže si v klidu můžeme podat ruce. Annabeth se osvědčila jako vůdkyně výpravy a já bych nemohla být pyšnější - scéna se Sfingou je prostě ikonická. Hera se začíná vybarvovat (a pěkná barva to fakt není) a měli jsme první reálné krveprolití série. A Luke v sarkofágu? Jako, myšlenkově ohledně bohů asi nebyl úplně vedle, ale vzhledem k zapojení lorda Titánů to trošku pokulhává. Maličko. Provedení dávám 5/10. "Spirits are never good advisers. They've got their own agendas. Old grudges. And they resent the living." "Lesser beings do many horrible things in the name of the gods."

Opět skvělý díl. Byla jsem moc ráda, že v tomto díle dostala větší prostor Rachel (i když Annabeth by asi nesouhlasila :-). A baví mě i to, jak postupně poznáváme další a další bohy (Héra, Hefaistos, Janus). Stejně tak se mi líbí, jak Percy konečně začíná objevovat svou velkou moc. Rozuzlení s Daidalem bylo působivé a strašně pěkná a smutná je i Nikova linka. Když už jsem u těch smutných momentů, moc lituji Kalipsó. Částečně jsem si i přála, aby s ní Percy zůstal, ale vím, že to nejde. Poslední kapitola je moje nejoblíbenější, Poseidón byl naprosto úžasný (ale stejně mohl za Percym alespoň na narozeniny chodit častěji).