Páteční cesta za Kočkoládou

Příběh samotný mě až tolik nenadchnul a třeba duhový hat anebo kýchavnice králofská mi z pedagogického hlediska taky nepřipadaly nejvhodnější, ale beru to tak, že jsem zkostnatělá hnidopiška v babičkovském věku, která vůbec neví, co se dětem v knihovně líbí. Protože ony ten příběh čtou rády, báječně se u něj baví a po dočtení většinou zasněně pronesou větu: "Tam bych se taky chtěl(a) podívat!" P.S. To ovšem já říkám taky, hlavně kvůli ilustracím Markéty Vydrové. Jen si nejsem jistá, jak by si se mnou poradily omice - podmínku novosti bych sice splňovala, jenže co moje hmotnost?

Podle mého je tento příběh pro děti plný fantazie velmi čtivý a zábavný.