Pastva pro oči

Pastva pro oči je román o pozoruhodné fiktivní fotografce Lillian a stejně jako ona je pozoruhodná i originální forma, kterou je příběh sepsán. Je to vlastně výstavní katalog k posmrtné výstavě umělkyně, který uspořádala její dcera. Knihu tvoří komentáře ke snímkům. Za pomoci vzpomínek samotné fotografky, její dcery a dalších přátel je tu vykreslen neobyčejný životní příběh hlavní hrdinky. Díky fotografiím se dozvídáme jak zajímavý, ale až příliš často také bolestný život Lillian vedla, kolik ze svého soukromí musela a chtěla obětovat na oltář své vášni, své posedlosti. Důležitý je tu i vztah matky a dcery, který nebyl vždy jednoduchý. Na pozadí příběhu je vykreslen i portrét Spojených států padesátých až sedmdesátých let dvacátého století. Současně je zde otevřeno několik dalších zajímavých až kontroverzních společenských témat té doby. Příběh sám je skvostný, moc se mi líbil. Jen nedokáži říct, zda zvolená forma byla ta nejlepší. Možná by příběh vyprávěný klasicky byl ještě lepší. Je ale také možné, že by bez této originální formy vyzněl jinak a postrádal by tak tu přitažlivou výjimečnost. V něčem tato forma knize přidává, v něčem možná ubírá... Tady bude hodně záležet na čtenářském vkusu, jak kdo knihu přijme. V případě této knihy se vyjádřím i k obálce, neboť by si zasloužila mnohem lepší. Je ostuda, že kniha o umělecké fotografce má na obálce tak nevkusnou až kýčovitou fotografii, málem mě odradila od koupě knihy. Po přečtení příběhu jsem zjistila další nedostatek takové fotografie - tak, jak je to na obálce, Lillian nefotila. Měla svůj zvláštní způsob a ten byl pro její tvorbu typický a důležitý. Tady je obálka mimo po všech stránkách. Příběh určitě doporučím a byla bych moc ráda, kdyby byly přeloženy i ostatní knihy Myly Goldberg.

Pastva pro oči je román o pozoruhodné fiktivní fotografce Lillian a stejně jako ona je pozoruhodná i originální forma, kterou je příběh sepsán. Je to vlastně výstavní katalog k posmrtné výstavě umělkyně, který uspořádala její dcera. Knihu tvoří komentáře ke snímkům. Za pomoci vzpomínek samotné fotografky, její dcery a dalších přátel je tu vykreslen neobyčejný životní příběh hlavní hrdinky. Díky fotografiím se dozvídáme jak zajímavý, ale až příliš často také bolestný život Lillian vedla, kolik ze svého soukromí musela a chtěla obětovat na oltář své vášni, své posedlosti. Důležitý je tu i vztah matky a dcery, který nebyl vždy jednoduchý. Na pozadí příběhu je vykreslen i portrét Spojených států padesátých až sedmdesátých let dvacátého století. Současně je zde otevřeno několik dalších zajímavých až kontroverzních společenských témat té doby. Příběh sám je skvostný, moc se mi líbil. Jen nedokáži říct, zda zvolená forma byla ta nejlepší. Možná by příběh vyprávěný klasicky byl ještě lepší. Je ale také možné, že by bez této originální formy vyzněl jinak a postrádal by tak tu přitažlivou výjimečnost. V něčem tato forma knize přidává, v něčem možná ubírá... Tady bude hodně záležet na čtenářském vkusu, jak kdo knihu přijme. V případě této knihy se vyjádřím i k obálce, neboť by si zasloužila mnohem lepší. Je ostuda, že kniha o umělecké fotografce má na obálce tak nevkusnou až kýčovitou fotografii, málem mě odradila od koupě knihy. Po přečtení příběhu jsem zjistila další nedostatek takové fotografie - tak, jak je to na obálce, Lillian nefotila. Měla svůj zvláštní způsob a ten byl pro její tvorbu typický a důležitý. Tady je obálka mimo po všech stránkách. Příběh určitě doporučím a byla bych moc ráda, kdyby byly přeloženy i ostatní knihy Myly Goldberg.

Pastva pro oči mě na první pohled trochu zmátla, nevím jak přesněji popsat ten dojem, ovšem brzy jsem zjistila že i takovým v podstatě originálním způsobem lze ukázat vnitřní svět postav velice barvitě. Atmosféra se dostavila záhy jakmile si člověk uvědomil sílu takové koláže naživo. Jak matoucí mohou být moje představy s realitou. Jak je silné, že když začneme něco jako fotku či obraz popisovat, začneme to zároveň měnit a vytvářet vlastně jiný obrázek......Kniha formou velice zajímavá.