Pastierik byvolov

Příběh vypráví o přátelství mezi chlapcem, buvolem a králíčkem. Chlapec zde ztělesňuje taoismus a nevinnost, buvol buddhismus a laskavost a králíček konfucianismus a starostlivost. Celé vyprávění nenápadně připomíná, že žádný životní příběh není bez chybičky – každý z nás někdy zakopne, zarmoutí se nebo ztratí směr, ale soucit máme všichni a přátelství dokáže být mostem přes mnohé těžké chvíle. Je to přesně ten typ knihy, která působí skromně, až nenápadně… a pak vás vezme za ruku a provede nejjemnějšími úvahami o životě, samotě, smyslu, vině i nevinnosti. Má v sobě tichý, medový podtón – čtete a cítíte, že pod každým slovem vibruje něco hlubšího. Dle mého názoru je Pasáček buvolů knihou s velkým přesahem. Přirovnala bych ji k Malému princi – minimalistická forma, poetická atmosféra, podobenství, jemné, ale silné poselství. Je to výjimečný příběh: jednoduchý na povrchu, hluboký uvnitř. Rozhodně to není kniha jen pro děti. Ty v ní najdou jednu vrstvu, ale dospělý čtenář hned několik dalších. Je to jako loupat cibuli – jen místo slz vás příběh potěší a zasáhne duši. Kniha je plná moudrostí, hodnot a drobných životních ponaučení. Doprovází ji nádherné, tematické ilustrace, které celkové vyznění ještě více prohlubují. Je to klidné, něžné čtení – pohlazení po duši v době, která často utíká rychleji, než bychom si přáli. Jsem moc vděčná, že jsem si tak silný příběh mohla přečíst. „Někdy nemůžeme udělat víc než pouhou maličkost. Ale i ta může všechno změnit.“