Past na Persea

Bylo to zajímavé, pro mě ovšem nepříliš přívětivé čtení. Svět na Argu totiž příjemný není. Je to nehezký svět, kde je hnusné všechno, otrokářský, tajemný a zpočátku velmi nepřehledný a neuvěřitelně krutý systém se skrytými zákony, nedobré jídlo, nemožnost utvářet vztahy s druhými lidmi. Je zde prostor jen pro strach, nedůvěry ke všemu a ke všem, ohýbání mysli, morálky, manipulace, vnucování určitého stylu života, znásilňování sebe sama a pracného dopátrávání se toho, co po něm ti nahoře vlastně vůbec chtějí. Jedinci je nastíněná jen nejasná představa jakéhosi fiktivního štěstí, kterého prý má člověk dosáhnout, pokud bude na slovo poslouchat vychovatele a jiné autority. Věci ovšem nejsou nazývány pravými jmény, například vězeňská cela a vymývání mozků je zastaralý pojem, taková zařízení prý na Argu neexistují, mají tam jen výchovné instituty. Štěstí se zde dosáhnout nedá, ani toto slovo nemá svůj skutečný význam. Na Argu by jste žít nechtěli, tato totalitní společnost nenabízí naprosto nic hezkého, je hodně černobílá. Po přečtení mi nebylo zrovna lehko ani dobře u srdce, něco tomu scházelo, bylo to poněkud jednostranné. Rozhodně to však není sci-fi, nad kterým by se nedalo zamyslet.

Tohle bylo moc hezké čtení.. Moje druhé sci-fi a začíná mě to bavit víc a víc. Knížka mě udržovala v napětí a to tam vlastně žádná velká akce není. Je to hezky napsáné a vážně jsem chvílemi nemohl přestat číst. Každé poodhalení systému ve kterém se nachází ve Vás vzbudí ještě větší zvědavost. Po přečtení jsem ještě dlouho zíral na knížku a vše si v hlavě znovu přehrával. Co je na škodu, že pan Pešek krásně maluje vesmír a v této knize není ani jeden obrázek.