Pária

Moc jsem se těšila, vlastním všechny předcházející knihy (a připojuji se k doporučení, že je dobré si je přečíst, než se do Párie pustíte) a naprosto žeru Ravenora i Eisenhorna. Ale i když jsem knížky o nich četla o dost víc než jednou, minimálně celou první půlku jsem se drbala na hlavě, co to jako je. Hlavní hrdinka je v pohodě, ale pokud znáte přechozí knihy, hodně brzo začnete mít pocit, že tady něco není tak úplně v pořádku (a taky že není). Jinak moc nevím, co k tomu dodat, setkání se starými známými bylo super (nemyslím jenom oba inkvizitory, ale i jejich podřízené), nemám, co bych tomu vytkla - kromě toho WTF pocitu zkraje knihy, protože nemám ráda, když se nechytám. Ale jako jo, klasický abnettovský standard, rozhodně doporučuji.

Eisenhorn mě bavil dost, bohužel Ravenor moc ne. K Paria jsem byl celkem skeptický, ale když už jsem knihu dostal, proč to nezkusit.. A byl jsem příjemně překvapen. Celé to hezky odsypa, pořád se něco děje a část, kde četla ty texty mi způsobila i husí kůži. Konec mě vyloženě nadchl a tak jsem si ještě v neděli běžel do knihkupectví pro druhý díl