Pária

Moc jsem se těšila, vlastním všechny předcházející knihy (a připojuji se k doporučení, že je dobré si je přečíst, než se do Párie pustíte) a naprosto žeru Ravenora i Eisenhorna. Ale i když jsem knížky o nich četla o dost víc než jednou, minimálně celou první půlku jsem se drbala na hlavě, co to jako je. Hlavní hrdinka je v pohodě, ale pokud znáte přechozí knihy, hodně brzo začnete mít pocit, že tady něco není tak úplně v pořádku (a taky že není). Jinak moc nevím, co k tomu dodat, setkání se starými známými bylo super (nemyslím jenom oba inkvizitory, ale i jejich podřízené), nemám, co bych tomu vytkla - kromě toho WTF pocitu zkraje knihy, protože nemám ráda, když se nechytám. Ale jako jo, klasický abnettovský standard, rozhodně doporučuji.

Skoro nepolíbený WH40k univerzem takže občas člověk vyloženě tápe a je jenom v údivu, ale o to více musím říct, že kniha je naprosto výborná. Děj pohltí a jeho zamotanost byl jeden moment za druhým, kdy jsem si říkal "Co to ..." a dostal jsem do situace, kdy jsem absolutně netušil komu věřit zda je "dobro" a kdo "zlo". Jedno je jisté a to, že jen co dočtu aktuálně rozečtenou knihu tak jdu hned na další díl, protože chci vědět co bude dál.