Pandořina hvězda Bariéra

Kniha má vynikající nápad, který se bohužel ztrácí v nastavované omáčce. Když už to vypadalo, že se děj rozjede, tak to autor utl novou kapitolou, která se pouze vleklé táhla a knize ubírala spád a atmosféru. Některé stránky jsem jen přeskákala. Docela mě to mrzí, protože mě záhada týkající se bariéry velmi zajímá a svět jako takový zajímavý je, ale čte se to špatně. S množstvím postav nemám problém, ale tady moc charismatických postav nenajdete. Zachránil to až samotný závěr, který by zasluhoval všechny hvězdičky světa, ale nemůžu je dát, protože jsem knihu 3x odložila a nejhorší je, že druhý díl začíná úplně stejně nastavovaně jako ten první. Moc jsem doufala, že naváže na závěrečné události prvního dílu, ale to bych asi chtěla moc. ... Druhý díl nakonec po 100 stránkách odkládám. Možná ji časem dočtu. Mrzí mě to, ale dlouho jsem se s knihou tak nenatrápila jako tady.

„Téma je každopádně velmi silné a zasloužilo by rozvést více do hloubky, zahustit, rozkošatět.“ Když jsem tuhle větu psala v komentáři u povídky „Hlasování nohama“, netušila jsem, že ta tlustá Hamiltonova kniha čekající v mé poličce přesně splňuje požadavky. Až příliš přesně. Mnohonásobně přesně. „Pandořina hvězda: Bariéra“ je nesmírně důkladným seznámením se světy budoucnosti, kde se cestuje pomocí červích děr, pravidelné omlazování je běžnou součástí životů (které neukončí ani smrt), ve vesmíru nejsme sami a spousta tajemství zůstává pro lidstvo zahalena tajemstvím, technologickému pokroku navzdory. Hamilton popisuje téměř každý detail existence v jeho universu, jak co vypadá i funguje - planety, stroje, různé procesy, všecičko vyobrazeno a vysvětleno do posledního atomu. Musela jsem vstřebat kvanta informací, akorát zápletka zůstává jaksi v pozadí, jednotlivé linie zatím nejsou kdovíjak provázané a většina charakterů je taková nijaká, zaměnitelná, málokdo má výraznější osobnost, vzbuzující sympatie. Palce jsem občas držela, ovšem vlažně. Mám smeknout laponku před monumentálními vizemi a umístit na oběžnou dráhu čtyři stálice, nebo přiznat, že jsem se četbou prokousávala dost ztěžka, hard sci-fi složka pro mě nebyla vyloženě fascinující a zřejmě nastane problém dokopat se k pokračování (které jsem si v rámci podpory vydavatelství Planeta 9 vyžádala pod stromeček už loni)? Nechám to pár dní/týdnů odležet, případně ohodnotím až v kontextu „Invaze“. Momentálně je to spíše pod 70%.