Pandoktor a jeho děti

Smutný příběh obětavého ředitele sirotčince, který byl vizionářem na poli pedagogiky a výchovy. Příběh vypráví babička (dítě vychované ve zmiňovaném sirotčinci) svému vnukovi. Většina knihy je zajímavým popisem pravidel a nápadů na spolužití dětí v sirotčinci. Za mne je kniha hodnotná pro nastínění těch výchovných nápadů, nicméně těžko říct, zda si z ní dokáže něco vzít dítě. I když jsem knihu koupila původně pro syna, kvůli tragickému konci a příliš naučnému povídání si myslím, že moje dítě kniha neosloví. A mně by příliš lámalo srdce ji číst znova, takže ji dám dál. Doma spíš utíkáme do světů knih, které dávají naději a končí dobře. Chápu, že právě i tyto příběhy svět potřebuje, ale pro naši rodinu to prostě není čtení, které bychom vyhledávali.

Tyhle příběhy je potřeba připomínat. A komu jinému vyprávět příběh člověka, který oslovoval v první řadě děti, než dětem? Autorka čtenářům předává hodně důležitých informací o zásadách Janusze Korczaka, a tím i o hodnotě, kterou podle Korczaka každé dítě má. Kniha tak může podle mého názoru přispět k tomu, že některé dítě napadne přihlásit se o svoje práva: na důstojnost, úctu, bezpečí a lásku.